Doporučujeme: Italo.cz | Zkus to jinak - logicky | Snadné sdílení souborů | Zkracovač dlouhých adres | TV program | Služby pro Váš web | Stahovač videí z YouTube

Cissyn blog — Fantazie nevede k šílenství

9. kapitola

Datum: 2. 9. 2007 21.23 | Autor: Cissy | 4775× | Kategorie: HP a otrok bohatého šejka | Komentáře: 20
 

Sirius byl vzteky bez sebe. Jak to mohl Snape dovolit? Už zase jeho kmotřenci ublížili! Ale tentokrát je tu někdo, kdo může nést zodpovědnost. Snape!

Sirius se odletaxoval do Bradavic za Brumbálem.

„Á, Sirius! Jaké překvapení! A takhle brzy po ránu..." Sirius vrhl na Brumbála, který byl evidentně ve skvělé náladě, rozčílený pohled.

„Nedělejte, že nic nevíte! Harryho nějaký idiot zmlátil na Příčné ulici! A Snape to dovolil!" ke konci už černovlasý muž téměř křičel.

„Severus to nemohl ovlivnit. Šel koupit Harrymu dárek, proto se na chvíli oddělili."

„Vy jste to věděl?"

„Ano. Věděl jsem to už včera. Severus mě informoval."

„Proč jste mi to neřekl? Jsem jeho kmotr! Měl jsem to vědět jako jeden z prvních, ne jako řadový čtenář Denního věštce? To teda díky, fakt! Potěšilo mě to. Však já nepotřebuju vědět, jak je na tom zdravotně můj kmotřenec! JÁ NEPOTŘEBUJU VĚDĚT NIC, CO?"

„Sirie, klid-"

„KLID? SIRIE, KLID? JE VÁM DOBŘE?"

„Tak, jako obvykle. Díky za optání."

„VY JSTE SE ZBLÁZNIL! HARRYHO JSEM MĚL VYCHOVÁVAT JÁ! MĚ URČILI JAMES A LILY! NE TU MRCHU PETUNII! TO KVŮLI VÁM HARRY TAK DOPADL! OTROK!" Sirius byl vzteky bez sebe.

„Kvůli bezpečnosti bylo nutné-"

„KVŮLI BEZPEČNOSTI? VY JSTE ZEŠÍLEL! ON BYL OTROK! NEUMÍ ANGLICKY! NEUMÍ ČÍST A PSÁT! A VY MI TU ŘÍKÁTE NĚCO O BEZPEČNOSTI?"

„Po pravdě už umí jak anglicky, tak taky umí číst, psát i poznávat hodiny. Severus nezklamal. Aspoň v tomhle ohledu."

„Co je to za blbosti, Brumbále. Za těch pár dnů-"

„Je to pravda," ozval se odměřeně chladný hlas od krbu.

„SNAPE!" Sirius vypadal, že se na nově příchozího asi vrhne.

„Ano, Snape. Severus Snape. Toť jméno mé. Albusi, Blacku," kývl na oba přítomné.

Sirius si rozčíleně založil ruce na prsou.

„Jak vysvětlíš to, co se stalo Harrymu?"

„Bylo to opravdu nutné, Albusi?" otočil se místo odpovědi na Brumbála.

„Já jsem ho neinformoval. To Denní věštec," Brumbál ukázal na noviny které ležely na ředitelově stole.

Zamračený Snape si noviny vzal a přečetl si článek.

„Nejsem si jistý, jestli nám to pomohlo. Každopádně si stojím za svým, Albusi. A to se nezmění."

„Jak za svým?" Sirius nechápal.

Brumbál se chlácholivě usmál.

„To teď nemusíme řešit. Je to otázka, která vyjde na povrch až za několik měsíců."

Sirius pocítil nefalšovaný vztek. Zase ho z něčeho vynechali?

„Já.To.Chci.Vědět!"

Brumbál zavrtěl hlavou.

„Ne, Sirie. Ještě nepřišel ten správný čas. A ty budeš jeden z prvních, s kým budeme ten problém řešit! To tě ujišťuji."

„Ale-"

„Blacku, chceš vidět tvého kmotřence? Ještě sice spí, ale za chvíli bude snídaně, takže bude muset vstát."

Siriův vztek se vypařil.

„Ano! Hned!" rychle přešel ke Snapeovi, který mu podával přenášedlo.

„Počkej ve vstupní síni, za pět minut tam budu," Snape pak odpočítal a přenášedlo zabralo.

„Zůstaň na místě," bylo poslední, co Sirius slyšel, než ho pohltil vír barev.

 

„Severusi, doufám, že je ti jasné, že Siriovi nemáš zatím nic říkat. Víš, že by s tím nesouhlasil. Mohl by dělat problémy."

„Nemusíte mi to neustále opakovat, Brumbále. Jsem docela chápavý, víte? I-když to bude znít divně, tak většinou pochopím poprvé, když mi někdo něco řekne."

„Ale no tak, Severusi. Nebuď hned po ránu nevrlý."

„Vy moc dobře víte, že jsem nesouhlasil s tím, abyste Blackovi cokoliv zatajoval. Prakticky vzato nemáte nad chlapcem žádnou pravomoc, na rozdíl od Blacka."

„Severusi, klid. Všechno bude v pořádku. Jediné, co teď po tobě chci, je, abys doučil Harryho všechny potřebné věci, aby mohl co nejdříve nastoupit do školy. Dějiny čar a kouzel ho můžeš doučit kouzlem, i-když ze začátku by bylo lepší, kdyby se něco naučil sám. Viděl bych to na zlatou střední cestu. Půlku prvního ročníku se naučí sám, zbytek prvního, druhý, třetí a půlku čtvrtého se naučí kouzlem, a zbytek čtvrtého ročníku ho naučíš ty. Pak s ním ta kouzla procvičíš, může to tak být?"

Snape jen mlčky přikývl.

„A pak ještě jedna věc... snaž se si s Harrym utvořit dobrý vztah. O jeho nástupu do školy jsme se už bavili, že?"

Snape opět přikývl.

„Dobře, ještě něco, Severusi?"

„Ne, už jsem na odchodu. Sbohem, Brumbále."

„Snad ne tak ostře, Severusi. Na viděnou, Severusi," Brumbál se usmál na odcházejícího muže. Věděl, že to se Severusem bude ještě složité.

 

***

 

Sirius nervózně stál ve vstupní hale. Kde mohl být Snape tak dlouho?

‚Jistě, domlouvá se s Brumbálem. Co mi asi zatajili? Ať je to cokoliv, určitě se to týká Harryho.‘

Jeho Harryho.

Sirius se začal rozhlížet. Ten dům nevypadal tak špatně. Vlastně vypadal až moc dobře. Nikdy by ho nenapadlo, že si Snape žije tak dobře.

„Ehm... dobrý den? Potřebujete něco?" ozval se ze schodiště váhavý hlas.

Sirius se otočil a jemně se usmál.

„Vlastně jsem přišel za tebou. Já jsem Sirius Black, tvůj kmotr. Už jsme se viděli. Tehdy... před pár dny..." Sirius se odmlčel a prohlédl si už na pohled nejistého chlapce.

„Já... vzpomínám si na Vás, ale... kde je Severus? S...stalo se něco?"

„Ne, nic se nestalo. Severus je teď u Brumbála, to je ten vousatý, starý, ukecaný-"

„Kdyby tě Brumbál slyšel, asi by nebyl moc nadšen. Avšak... teď mě napadá - jestliže se nemýlím, spíš by ho to pobavilo."

Sirius naklonil hlavu na stranu. Takhle Snapea ještě nikdy neslyšel mluvit.

Vlastně, párkrát už ho takovým klidným a jemným tónem slyšel mluvit. Takhle promlouval jedině k Harrymu.

 

„Kde... kde jsi byl?" Harry Severuse váhavě sledoval.

„Byl jsem v Bradavicích, jednou jsem ti o nich už povídal, vzpomínáš si?"

Harry jen kývl.

„Myslím, že je čas na snídani. Už jsi jedl, Blacku?" Severus se podíval na ohromeného hosta.

„No... vlastně-"

„Dobře, myslím si, že je čas na snídani. Jsi zván, pokud se tedy nechceš jen dívat. Harry? Můžeš sejít z těch schodů dolů a připojit se k nám?"

Harry se zachvěl. Moc se mu nelíbilo, že bude muset být v přítomnosti někoho jiného... ještě se necítil zrovna moc dobře, ale... co mohl dělat?

Váhavě se chytil zábradlí.

Severus si povzdechl a vyběhl nahoru po schodech.

„Pojď, on ti neublíží. Je to tvůj kmotr. Můžeš si být jistý, že udělá vše proto, aby tě ochránil. Před kýmkoliv," Severus mluvil tak tiše, že ho slyšel jen Harry. Ten jen kývl.

Severus chytil Harryho za ruku a vedl ho dolů ze schodů.

„On neumí chodit?" zaujalo Siria.

„Umí, jen se mnou rád chodí po schodech."

„Proč?"

„A proč ne?" Severus se ušklíbl.

Severus chytil Harryho kolem ramen a prošel kolem nic nechápajícího Sirius.

„Tak jdeš, Blacku?"

Sirius zatřepal hlavou a pomalu se vydal za nimi.

Vešel za nimi do prostorné místnosti.

Jídelna byla vymalována bíle, což Siria nesmírně překvapilo. Ale ještě víc ho ohromilo, že v tak prostorné jídelně nebyl velký dlouhý stůl, ale stoleček, kolem kterého se mohlo posadit maximálně deset až dvanáct lidí.

„Očekával bych to trochu větší," poznamenal host, když si sedal.

„Tvůj dům na Grimualdově náměstí bych taky očekával větší. Ale naopak je to docela malá chatrč."

„Chatrč? CHATRČ? Vlastně... máš pravdu, ten dům nesnáším. Klidně by se na chatrč mohl pasovat."

Sirius a Severus se na sebe dívali. V tuhle chvíli si rozuměli víc, než kdykoliv předtím. Nebo to bylo jen proto, že tam byl Harry? Možná se oba krotili, protože se nechtěli hádat před chlapcem...

Sirius jen zavrtěl hlavou a dál se věnoval své snídani.

 

Harry se jen zmateně díval z jednoho muže na druhého. Podle jeho názoru si byli oba moc podobní. Avšak oni si to neuvědomili. Podle Siriových slov ten dům, kde byl předtím, než se dostal tady, nenáviděl. Pokud to pochopil správně, tak nenáviděl i své dětství.

„Blacku, proč vlastně nenávidíš ten dům?" ozval se po chvíli Snape.

 

***

 

„Máte nějaké nové informace?" Alexander Portokalas netrpělivě vyslýchal ostatní podřízené bystrozory. Byl zde sice na výměně, ale i tak měl lepší postavení, než nováčci.

„Ano, podle toho, co jsme zjistili od svědků se jedna osoba prosmýkla do té postranní uličky. Nikdo jí moc pozornosti nevěnoval, takže nevíme, kdo to mohl být."

„Sakra," ulevil si Alexander.

„Tak co, Portokalasi?" do kanceláře vstoupil vedoucí oddělení bystrozorů.

„Zatím nic, Brousku. Víme jen, že jedna neidentifikovatelná osoba dostala do té uličky. Moc pozornosti jí nikdo nevěnoval."

„Hm... tak na to zapomeňme."

„Cože?" užasli všichni jedním dechem.

„Je to ztracený případ. Ať už to byl Harry Potter nebo ne, už to nezjistíme. Chlapec se nám časem určitě ukáže sám."

„Tak to tedy ne! Ministr mě pověřil tím, abych ho našel a já ho najdu!" Alexander Portokalas vypochodoval z místnosti a nezapomněl za sebou prudce zabouchnout dveře.

„Tak, a je pryč," ušklíbl se Brousek.

„Pane... co to má znamenat?" zeptal se jeden z nejnovějších bystrozorů.

„Co to má znamenat? Je to jednoduché. Potřebujeme ho držet stranou. Harryho Pottera musí najít nějaký náš bystrozor. Musíme pozvednout Anglické bystrozorské služby nad ty řecké! Je to příkaz pana ministra."

„Pak je to v pořádku," kývl jeden už zkušenější bystrozor. Kingsley Pastorek.

„Dobře, zítra ráno si dohodneme pravidla hry a pak to rozjedeme. Bude to největší pátrací akce v dějinách Anglie."

„A nemyslíte si, že je to přehnané? Brousku, vždyť je to jen Harry Potter! On se ukáže sám, až bude chtít. Nenašli jsme ho před několika lety a nenajdeme ho ani teď, pokud on sám nebude chtít, nemyslíte?"

„Kingsley! Je to příkaz samotného ministra! Tady nejde o nějakého Harryho Pottera, ale o prestiž celého ministerstva!"

Kingsley, vysoký černý a pohledný muž v nejlepších letech jen kývl hlavou.

„V kolik ráno tady máme být?" rezignoval Kingsley.

„Nejlépe o půl sedmé," Brousek se otočil a odešel.

„O půl sedmé... to je skoro horší než za dob Vy-víte-koho," ulevil si Kignsley.

„Ale no tak, snad ne tak zostra, ne?" zasmál se pobaveně jeden nejmladší člen jejich týmu.


Podobné články:
11. kapitola k Dedičovi Zla
13. kapitola od Lyliann
14. kapitola k Dědici zla
15. kapitola od Lyliann
17. kapitola od Lyl
18. kapitola - Příčná ulice
19. kapitola od Lylianny
2. kapitola od Blackes
21. kapitola - dohoda
28. kapitola Komplikace
3. kapitola - hrozné zistenie a následujúce události
34. kapitola - Název není znám :)
4. kapitola - rodinný rozhovor
40. kapitola - konec ochutnávky a konec 40. kapitoly :)
40. kapitola - ochutnávka
60. kapitola - Alexův životní omyl
66. kapitola - celá
68. kapitola celá
7. kapitola ke kčv
7. kapitola - Nočný rozhovor
8. kapitola od Cissy
9. kapitola od Lyliann





Komentáře:

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: