Doporučujeme: Snadné sdílení souborů | Stahovač videí z YouTube | TV program | Zkus to jinak - logicky | Italo.cz | Zkracovač dlouhých adres | Měření rychlosti internetu

Cissyn blog — Fantazie nevede k šílenství

8. kapitola

Datum: 8. 8. 2007 8.08 | Autor: Cissy | 3768× | Kategorie: HP a otrok bohatého šejka | Komentáře: 25
 

Severus netrpělivě postával před obchodem s hůlkami. Harry už tady měl dávno být. Už před dvaceti minutami.

Celou dobu se uklidňoval tím, že se chlapec možná někde zapomněl, že se tak zabral do své činnosti, že zapomněl na čas.

Samozřejmě věděl, že není bezpečné odsud odejít, protože by se mohlo stát, že se tady chlapec objeví chvíli po tom, co on odejde.

Musel se tedy spojit s Brumbálem. Nebo spíš s Blackem?

 

***

 

Alexander Portokalas procházel Příčnou ulicí.

Zrovna přemýšlel, kam si zajde na oběd, když se z boční uličky vypotácel opilec.

„Hej, cizinče!"

Alexander měl snědou kůži, která v létě mohla vypadat jen jako opálená.

Byl vysoké štíhlé postavy, měl černé delší vlasy a tmavě modré oči.

Už mu táhlo na třicítku a jeho tvář byla poseta drobnými jizvičkami, stejně jako jeho záda i zbytek těla.

Alexander Portokalas byl jeden z nejzkušenějších bystrozorů a momentálně byl na výměně v Británii.

Opilce ignoroval, protože se mu takovíto lidé velice hnusili. On sám pil velice málo a to navíc jen při zvláštních příležitostech.

 

„Hej, cizinče! Jsi snad hluchej?"

„Potřebujete něco?" prudce se otočil.

„Nedělej takový rychlý pohyby. Nemáš nějaký prachy?"

„Prosím?" Alexander byl ohromen opilcovou drzostí.

„Prachy, money, love, nebo jak tomu ještě říkáte!"

„Taková drzost," ušklíbl se a odcházel. Zaujalo ho, odkud opilec vyšel. Tam přece žádná hospoda není.

„Hej, cizoune! Nebuď škrob, sakra! Víš, co to je, vydělávat v téhle díře? Ani děcka už nemaj prachy..." zamrmlal si pod nosem.

„Co jste to řekl? Ani děti už nemají prachy?"

„Co za to, když budu pokračovat dál? Hodíš mi nějaký prachy?"

„Možná. Nejdřív ale mluv!"

„Nejdřív chci ty prachy!"

„Mluv, nebo z našeho malého obchodu nic nebude!"

„Ty prachy!"

„Sbohem," Alexander se otočil a pomalu odcházel.

„Hej, cizoune, počkej!" Alexander byl už třicet metrů od muže, když ho ten idiot zavolal.

„Co je zase?"

„Tak platí! Řeknu to a ty mi pak dáš prachy, souhlas?"

„Dobře," kývl, ale zkřížil prsty za zády.

„Tak jo, před chvílí jsem se pokusil okrást jednoho parchanta... snažil se bránit, idiot..." opilec se přiopile pochechtával.

„Kde je to dítě?" zašeptal Alexander vyděšeně.

„Tam, v tý uličce. Co bude s těma prachama?"

„Pojď se mnou," ušklíbl se Alexander a rychlým krokem vyrazil do prázdné uličky.

Opilec se potácel za ním a Alex si dával pozor, aby ho náhodou nenapadl. Věděl, že u opilců jeden nikdy neví.

„Pohni kostrou, kde je to dítě?"

„Tam!" ukázal špinavým prstem na malou hromádku hábitů.

Alexander zmateně zamrkal. Jak se v hábitu mohlo schovat dítě?

Několika kroky přiběhl k chlapci a zjišťoval jeho zranění.

Uviděl jizvu ve tvaru blesku.

„Panebože," zašeptal.

„Myslel jsem si, že jsi mrtvý," skryl chlapci jizvu pod vlasy.

 

„Co bude s těma prachama?" prskl naštvaně opilec.

„Nic nedostaneš," Alexander se prudce postavil a odhodil toho nechutného chlapa co nejdál od Harryho Pottera.

Vyhodil ho až na hlavní část ulice.

„Hej, cizáku, co si myslíš, že děláš?" prskal naštvaně.

Všichni kolemjdoucí se zastavili a sledovali je.

 

***

 

Severus si všiml rozruchu ve vstupní části ulice.

Neváhal a rozešel se tam.

Uviděl snědého muže, jak něco křičí na opilce.

„Co si o sobě myslíš? Právě jsi oficiálně zatčen! Já pracuji pro ministerstvo! A ty jsi napadnul dítě!"

Severus ztuhl. On napadl dítě? Ale... snad ne... Harry...

Rychle se prosmýkl do slepé uličky za mužovými zády.

Proběhl až ke konci ulice, kde našel Harryho. Rychle k němu poklekl a zvedl si ho do náručí.

„Musíme pryč, maličký. Tady už nemáme co dělat," přitiskl si k sobě Harryho ještě těsněji a přemístil se s ním.

 

Alexander ztuhl, když uslyšel za svými zády přemístění.

Rychle se rozběhl zpět do uličky, ale chlapce tam už nenašel.

„Sakra," zaklel.

 

***

 

Severus rychle položil chlapce na postel a zjišťoval jeho zranění. Byl značně pohmožděný a měl malé vnitřní zranění. To, že bylo malé, neznamenalo, že nebylo nebezpečné.

Severus chlapce ošetřoval pečlivě několik hodin.

Po čtyřech hodinách byl Severus spokojený. Chlapec už neměl žádné modřiny a ani žádné jiné zranění. A teď se konečně pomalu probíral.

Chlapec jakoby si, když se trochu více probral, vzpomněl na události předchozích hodin. Prudce se posadil a vyděšeně se rozhlížel po místnosti.

Do jeho zorného pole vstoupil Severus.

„Klid, Harry. Jsi v bezpečí."

Posadil se k chlapci na postel a pozorně chlapce sledoval. Pořád se ještě neuklidnil.

Harry se na něj podíval.

„Já... omlouvám se," šeptl a sklonil hlavu.

„Cože?" Severuse to zarazilo.

„Já se omlouvám, že jsem přišel pozdě, Severusi. Tedy, já vlastně nepřišel vůbec, takže..."

„Harry, nemusíš se vůbec omlouvat. Nemůžeš za to, že tě ten chlap zmlátil. Jsi v pořádku? Jak se cítíš?"

Amon byl velice zmatený. Cítil se normálně, ale spíš ho zaráželo, že si docela zvyká na Harryho. Tedy, na své jméno. Pravé jméno.

„Co se vlastně stalo?" zašeptal Severus.

„Já, vracel jsem se přesně na čas, ale... chytil mě nějaký chlap a odtáhl mě do té postranní uličky. Bylo to hrozné, on chtěl nějaké peníze, byl skoro šílený! A taky... byl opilý. Já se ho snažil přesvědčit o tom, že žádné nemám, ale on to asi... asi to nedokázal pochopit! Já to chtěl stihnout, vážně, ale ten chlap... snažil jsem se mu to říct, že opravdu žádné nemám, ale nevěřil mi! Já-"

„V pořádku! Uklidni se! Já ti nic nevyčítám, Harry. Je to v pořádku, tady se ti nic nestane," klidně se na Harryho díval. On sám takový klid necítil. Co když ten chlap věděl, že je to Harry Potter?

 

***

 

„Alexandere! Co se to proboha na Příčné ulici dělo?"

„Pane ministře? Co máte konkrétně na mysli?"

„Co mám konkrétně na mysli? Před chvílí jste mi tady přivlekl opilce s tím, že zmlátil nějaké dítě. Ale to dítě náhodou zmizelo? Nenechte se vysmát, Alexandere, ale to dítě pravděpodobně neexistuje. Evidentně vás ten opilec nějak urazil a vy jste se chtěl pomstít..."

„Pane ministře, to dítě tam bylo, ale někdo s ním odešel! Přemístil se s tím chlapcem pryč! A já... já vím, kdo ten chlapec byl!"

Ministr mírně naklonil hlavu.

„Kdo? Kdo bylo to dítě?"

„Harry Potter!" Alexander se vítězně ušklíbl.

 

***

 

Denní věštec, 31. října

Harry Potter, ano, nebo ne?

Podle výpovědi Alexandera Portokalase, téměř třicetiletého bystrozora z Řecka, byl na Příčné ulici včera spatřen Harry Potter! Jestli je to fakt nebo jen výmysl tohoto sympatického bystrozora, ukáže až čas.

Podle Portokalasovy výpovědi byl chlapec ošklivě zmlácen do bezvědomí opilcem Theodorem Prudersem.

Ministerstvo kouzel vyhlásilo po chlapci opět pátrání, které bylo před několika měsíci ukončeno.

Jestli bude úspěšné, ukáže až čas.

Vaše úspěšná a pohledná reportérka

                                                   Rita Holoubková

 

„To snad není pravda! Ne, to opravdu není možné!"

Sirius opravdu pěnil. To snad není možné!

„Já toho Snapea snad zabiju.

 

 

 


Podobné články:
11. kapitola k Dedičovi Zla
13. kapitola od Lyliann
14. kapitola k Dědici zla
15. kapitola od Lyliann
17. kapitola od Lyl
18. kapitola - Příčná ulice
19. kapitola od Lylianny
2. kapitola od Blackes
21. kapitola - dohoda
28. kapitola Komplikace
3. kapitola - hrozné zistenie a následujúce události
34. kapitola - Název není znám :)
4. kapitola - rodinný rozhovor
40. kapitola - konec ochutnávky a konec 40. kapitoly :)
40. kapitola - ochutnávka
60. kapitola - Alexův životní omyl
66. kapitola - celá
68. kapitola celá
7. kapitola ke kčv
7. kapitola - Nočný rozhovor
8. kapitola od Cissy
9. kapitola od Lyliann





Komentáře:

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: