Doporučujeme: Zkus to jinak - logicky | TV program | Italo.cz | Snadné sdílení souborů | Služby pro Váš web | Měření rychlosti internetu | Zkracovač dlouhých adres

Cissyn blog — Fantazie nevede k šílenství

7. kapitola

Datum: 8. 7. 2007 17.06 | Autor: Cissy | 4679× | Kategorie: HP a otrok bohatého šejka | Komentáře: 32
 

Severus byl bez sebe strachy. Kam se mohlo to dítě podít? Bůh ví, co se mu honí hlavou. O několik děsivých hodin později chlapce našel.

Bylo to absurdní. Našel ho v laboratoři, kde asi předtím zůstal. Amon zrovna stál nad jeho stolem s jeho pomůckami.

Co se vlastně stalo? To musel Severus zjistit tím, že si „vytáhl" vzpomínky z mysli a podíval se do myslánky. Po vystoupení byl Severus naštvaný sám na sebe.

Ale neuvědomil si neuvědomil, že se chlapce nejspíše dotknul. A když odešel a bez něj? Muselo mu to hodně ublížit.

Severus si povzdechl. Posadil se k Amonovi na postel.

„Amone... vůbec mě nenapadlo, žes to pochopil tak, jak jsi to pochopil. Myslel jsem tím Neptej se, že můžeš odejít. Je mi to líto, dítě," Severus jemně pohladil chlapce po vlasech.

„Dost litování, je načase, naučit tě anglicky, abych s tebou mohl mluvit normálně..." Severus si přivolal knihu a prohledal knihu. Po několika minutách našel kouzlo, které hledal.

 

Učící kouzlo

Používá se v závažných případech, kdy by učení zabralo příliš mnoho času. Toto kouzlo je velice staré, jeho první použití je datováno v období 1600 až 1650.

Používalo se k učení dyslektických dětí, hluchých kouzelníků k naučení odezírání či znakové řeči a slepých k naučení Brailova písma. Toto kouzlo se nedá použít k nabytí vědomostí při zkouškách či testech.

Kouzlo je velice náročné na magickou energii. Kouzelník, který kouzlo provádí, musí mít silné magické jádro.

Průměrní kouzelníci ho nezvládnou.

Kouzlo zní: Discere a dodatek latinského překladu toho, co chcete dotyčného člověka naučit.

Severus se prudce nadechl. Nepochyboval, že má dost magie k tomu, aby mohl Amona naučit angličtinu. Bude to sice těžké, ale půjde to. Snad.¨

„Discere anglicum!" Severus stál a prudce dýchal, když z jeho hůlky vytryskl proud jasně modrých částic a vpíjel se chlapci do spánků. O několik minut později se paprsek přerušil a unaveně se sesypal k chlapci na postel. Amon se pomalu probouzel.

„Co se stalo?" zamumlal chlapec. Severus se široce usmál. To bylo poprvé, co to udělal. Ale tohle byla taky výjimečná situace. Chlapec promluvil anglicky.

Amon si uvědomil, že mluví jinak. Nebylo to arabsky, ale... ale anglicky!!

Amon si vyděšeně přikryl rukou ústa.

Severus se pořád usmíval, chytil chlapce za ruku, kterou si přikrýval pusu a jemně ji stáhl dolů.

„To je v pořádku, Amone. Použil jsem na tebe učící kouzlo. Teď by sis měl co nejdříve začít zvykat na tvé pravé jméno. A to zní: Harry."

„Harry?" Amon ohromeně sledoval muže. Tohle ho překvapilo. Tak on má více jmen?

„A tvé příjmení - Potter."

„Potter?" Amon ohromeně vydechl.

Severus s úsměvem přikývl. Ale tak nějak očekával, na co se bude Amon ptát dále.

„A... mí rodiče? Jsou vůbec... živí?"

Severus si povzdechl. Tohle čekal.

„Ne, Harry. Je mi to líto, ale tví rodiče už nežijí. Kdyby žili, vůbec by ses do Arábie nedostal."

Amon jen mdle přikývl. Musel se zeptat. Nad tímhle přemýšlel už dlouho.

Severus poplácal chlapce po rameni na znamení útěchy.

„Je mi líto, že jsem většinou poslem špatných zpráv, Harry. Nevadí ti, že ti říkám Harry?"

„Ne, v pořádku," přikývl hoch.

Amon moc dobře věděl, že mu bude delší dobu trvat, než si na své nové jméno zvykne.

„Co budeme dělat teď, když už anglicky umím?"

„Teď tě začnu učit kouzla. Vzhledem k tomu, že hůlku ještě nemáš, tak znova zajedeme na Příčnou ulici. Nemáš náhodou hlad?"

Amon přikývl. Hlad měl. Vybavila se mu ale příhoda z dopoledne.

„Vy jste na mně zapomněl? Tam dole?"

Severus unaveně zavrtěl hlavou.

„Ne, Harry. Nezapomněl. Já nevěděl, že tam jsi. Myslel jsem, že jsi pochopil, že můžeš odejít a nemusíš se ptát. Je mi to líto," Severus pozoroval chlapce a jemně ho chytil za ruku.

„Aha... nenapadlo mně to," amon provinile sklopil hlavu.

„Amone, nemůžeš za to. Není to tvá vina. Měl jsem dávat víc pozor a věnovat se ti více. Je to pro tebe nové prostředí... brzy se přizpůsobíš a pochopíš, jak to tady v Evropě chodí."

Amon jen přikývl.

„A co ti lidé, kteří tam byli? V tom domě? Moc si na ně nevzpomínám... nějaký vousatý chlap a ten druhý..."

„Ano... Albus Brumbál a... tvůj kmotr Sirius Black."

„Kmotr? To je kdo?" Amon tak trochu nechápal.

„Kmotr je ten, kdo se o tebe postará, když se něco stane tvým rodičům," vysvětlil Severus.

„Zajímalo by mně, proč se o mě nepostaral, když mi rodiče umřeli?"

„Proč se o tebe nepostaral? Protože to Brumbál nedovolil. Měl jsi být chráněn u tvých příbuzných. Ale oni se tě zbavili... ještě jsme je nenašli, ale už brzy... a pak přijde sladká pomsta," Severus zatnul prsty a zatvářil s hrozivě.

„Pomsta?" zašeptal Amon zděšeně.

„Ano. To, co s tebou udělali, je absolutně neodpustitelné. Budou zažalováni normálním způsobem. Ti ještě poznají, zač je toho loket, Harry, tím si můžeš být jistý!" v Severových očích se temně blýskalo.

„Co se stane, až je zažalujete?" Amon vůbec nechápal smysl toho žalování.

„No, to je jednoduché. Až je zažalujeme, tak mudlovský policie začne vyšetřovat, co se stalo. Až je shledají vinnými, tak budou potrestáni. Půjdou do vězení, dostanou pokutu a tak dále."

„Mudlovská policie?" Amon pořád něco nechápal.

Severus se pousmál.

„Mudlové jsou ti, kteří neumí kouzlit. Kteří neumí čarovat tak, jako ty nebo já. Ty zatím sice nejsi normální kouzelník, ještě jsi dítě... musíš se naučit všechno, co jsi zameškal."

„Takže půjdu někam do školy?" podivil se Amon.

„Ano, půjdeš do školy, ale ještě to chvíli potrvá. Musíš se něco naučit."

„Něco?"

Severus se zasmál. Ten kluk měl více otázek, než bylo zdrávo.

„Všechno, co se zatím naučili tví vrstevníci."

„Aha."

Severus se usmál. Zdálo se, že Amonovi došly otázky.

„Nejdřív tě ale zasvětím do anglické kultury," dodal Severus.

„Do anglické kultury? Neříkal jste, že jsme někde jinde? Mimo Anglii?"

Severus se usmál ještě víc. Ten chlapec se mu líbil čím dál víc.

„Ano, jsme mimo Anglii. Ale to nevadí. Já tě budu učit, pokud nemáš nic proti."

Amon jen pokrčil rameny.

Severus moc dobře věděl, že je toho na Amona moc. Nebo spíš na Harryho?

Byl to zvláštní chlapec. Potřeboval akorát získat jistotu, oporu a dát se víc dohromady. Pak už bude vše v pořádku... snad by bylo dobré, sehnat mu ještě nějakého opatrovníka.

Severus posmutněl. Bylo mu jasné, že jeho chlapec chtít nikdy nebude. Až zjistí, že to byl on, kdo udal jeho rodiče Voldemortovi. Až zjistí, že byl a je smrtijed. I-když zrádce a donašeč Brumbálovi, ale to je jedno. Až to všechno zjistí, nebude ho již chtít ani vidět.

„Stalo se něco? Vypadáte smutně," Amon muže zmateně sledoval. Nechápal jeho náhlou změnu nálady.

„Nic, jen se mi něco vybavilo. To je všechno. Měl by sis odpočinout. Pro tvůj mozek a mysl bylo to kouzlo, které jsem provedl, velice náročné. Ale to až potom, co se najíme. Určitě máš hlad."

Amon váhavě přikývl. Velmi váhavě.

„Výborně. Pojď, půjdeme se najíst."

Pomohl chlapci postavit se na nohy a odváděl ho do jídelny.

 

Amon se rozhlížel po jídelně. Byla to velká místnost.

„Co chceš k jídlu? Vyber si."

Amon se rozhlédl po stole plném jídla. Nutno dodat, že stůl byl velice dlouhý.

„Já... nevím, jak to chutná, neznám tahle jídla, pane."

Severus si povzdechl. Proč mu pořád vykal?

„Nevykej mi. Tykej mi. Jsem Severus. Nevíš, jak to chutná? V pořádku. Vyzkoušej vše, co tady je."

Amon čekal. Severus si toho nevšiml, proto si sedl na své místo a vzal si to, co chtěl.

Amon přistoupil ke stolu a vzal si, velice váhavě, do rukou kousek párku. Moc dobré to nebylo.

Severus Harryho Pottera zaujatě sledoval. To dítě si musí osvojit i nějaké způsoby, jinak to nejde.

Amon nakonec skončil u ovoce a zeleniny. To Amonovi opravdu chutnalo. Bylo to skvělé. Hlavně paprika, mrkev, čerstvý hrášek a ještě další věci. Ovoce všechno.

Amon skoro celý oběd prostál. Neodvážil se sednout si. Nemohl. Pokoušel se, ale u židle si nikdy nedokázal sednout.

Severus si toho všiml. Tentokrát ano.

„Amone, sedni si. Bude to tak lepší, nebudou tě bolet nohy, nebudeš moc unavený," Amon se chtěl posadit, ale moc mu to opravdu nešlo. Ovšem překonal se, takže posledních pět minut seděl.

„Já... jak dlouho si myslíte, že se budu učit to, co mí vrstevníci už umí?"

„Za prvé - jak dlouho si myslíš, že se budu učit to, co mí vrstevníci už umí a za druhé, nevím," Severus chlapce pozoroval.

„Nevíte? Tedy - nevíš?"

„Ne, nevím. To bude záležet jen na tobě, víš? Pokud se budeš dostatečně snažit, tak to možná zvládneme do září. Pokud se snažit nebudeš, tak skončíme až v listopadu."

Amon jen zíral. Září? Vždyť to bylo skoro za rok!!

„To tady budeme rok?"

„Ne, Amone. Tady budeme jen chvíli, pár týdnů, řekl bych. Pak se přesuneme do Hogwarts. Tam tě začnu učit naplno. Dopoledne budeš ale muset studovat sám, protože já v Hogwarts učím, takže ti nebudu moci dělat společnost. Ale... teď mě tak napadá, nejspíš tě bude hlídat tvůj kmotr, Sirius Black. O pár měsíců později, abys změnil prostředí, se přesuneš tam, kdes byl před dvěmi dny. Do toho domu, kde jsme se seznámili."

„Vy... ehm... ty už to máš naplánované," poznamenal Amon.

Severus ignoroval chlapcovo zadrhnutí na začátku jeho věty.

„Více - méně. Všechno se může nakonec změnit. Vše může být jinak."

Amon jen přikývl. Tohle sám znal. Vše může být jinak.

Po obědě ještě provedl jedno učící kouzlo. Amon teď uměl číst i psát.

 

Severus s chlapcem vyrazil na Příčnou ulici hned po tom, co se oba prospali. Harry/Amon byl unavený, kvůli tomu kouzlu a on vlastně taky.

Hoch byl ulicí opět nadšený. Líbilo se mu tam. Nejprve si to tam tak neužíval, ale teď si to už konečně užil plnými doušky. Vzhledem k tomu, že uměl anglicky, mohl číst nápisy na obchodech. Aspoň věděl, co tam je napsané, když už netušil, o co se jedná.

I-když mu to moc neřeklo, nakonec to však bylo dobré.

„Líbí se ti tu víc, než předtím?"

Amon jen přikývl.

„Teď ti tedy půjdeme koupit učebnice. Zajdeme do Krucánků a kaňourů."

Severus chytil Amona za ruku, aby se mu neztratil a vedl ho davem.

V knihkupectví to bylo úžasné. Amon byl knihkupectvím ještě nadšenější, než z ulice celé. Severus to nechápal, ale potěšilo ho to. Taky měl knihkupectví nejraději.

Amon si vzal knihy, které si vybral podle obalu či názvu, navíc. Bylo jich asi šest, ale Severus to neřešil.

Věděl, že Lily měla taky ráda knihy. James? Ten byl ztracený případ. Nečetl, neučil se, ale byl jeden z nejlepších žáků na škole. Tohle Severus upřímně nechápal. Ne, že by se on učil nějak hodně, to ne. Vlastně se neučil skoro vůbec, ale občas do knih nakoukl.

Ale i on si rád četl. Takže je docela možné, že budou mít společný koníček.

Čtení.

Jejich cesta nadále směřovala k prodejci hůlek. K panu Olivanderovi.

 

Amon se před obchodem zastavil. Ten obchod vypadal velice chudě. Ve výloze byly vystaveny dvě hůlky a jejich krabičky. To bylo všechno.

Uvnitř obchodu bylo šero. Amon se rozhlížel. Chvíli trvalo, než si jeho oči přivykly na tmu.

Severus přistoupil k pultu a jemně se dotknul zvonku. O pár sekund později se objevil muž menší postavy.

Rychle se rozhlédl a prohlédl si návštěvníky. Jeho oči spočinuly na Amonovi.

„Á, mladý pan Potter. Jsem velice rád, že Vás tady konečně vidím. Zdálo se mi divné, že jste tady nebyl už před třemi lety. Chodil jste na jinou školu?"

Amon jen přikývl.

„Pan Potter chodil do jiné školy, jak jste se dovtípil. Ovšem zlomila se mu hůlka. Proto je taky tady."

Pan Olivander pohlédl na Severuse Snapea.

„Profesore Snape, Vás jsem už taky dlouho neviděl. Jsem rád, že jste se překonal a opět se sem podíval. Můžu se podívat na Vaši hůlku?"

Severuse jeho přání zarazilo. Ovšem váhavě mu ji podal.

„Hm... výborně. Vaše hůlka je pořád ve vynikajícím stavu. Gratuluji vám, jen málokdo se tak o svou hůlku stará. Nikoho nikdy nenapadlo, že ta pravá hůlka je v životě kouzelníka jen jedna. Teď vy, Pane Pottere."

Severus se na Amona podíval. Chlapec váhavě přistoupil k muži.

„Jste pravák nebo levák?"

„Pravák," odvětil nervózně.

„Dobře, takže... jaká to bude?" začal procházet regály a hledal tu správnou.

V tomto obchodě strávili několik hodin, než našli tu správnou.

Byla z cesmínového dřeva, 15 palců dlouhá, ohebná a poddajná. Obsahovala vlas z ocasu jednorožce, pero fénixe a kousek měsíční trávy. Jak muž říkal, ta hůlka byla velice vzácná.

 

Severus vyvedl chlapce ven.

„Tak, co teď?" Amon se na Severuse díval tázavě.

„Nevím, co kdyby ses tady porozhlédl sám? Musím si pro něco zajít. Zvládneš to?"

Amon váhavě pokrčil rameny. Nevěděl, jestli to zvládne sám.

„Věřím ti. Tady máš nějaké peníze a tady jsou hodinky. Za půlhodinu tady, na tomhle místě, ano?"

Amon přikývl.

Severus ho jemně poplácal po ramenou a odešel. Amon vyrazil opačným směrem.

Amon procházel klidně ulicí. Zastavil se v obchodě se školními pomůckami a koupil si několik krásných brků. Nakonec mu nezbyly žádné peníze, což ho ale netrápilo. Ty brky totiž nekoupil pro sebe, ale pro Severuse. Chtěl se mu nějak odvděčit za to, že se o něj stará.

Cestou zpátky kolem jedné postranní uličky, když ho někdo chytil a strhl do temného kouta.

„Ahoj, mladej. Nemáš být ve škole?"

Amon ohromeně a vyděšeně sledoval toho chlapa.

„Ne, nechte mně, co-"

Z muže byl silně cítit alkohol. Docela taky smrděl.

„Naval prachy!!"

„Já nic nemám!!" zašeptal Amon.

„Nekecej, nevěřím ti! Každý takový malý spratek má prachy, které mu dala maminka nebo tatínek!"

„Já nemám... já nemám rodiče," zamumlal hoch.

„Nekecej!! Spratku, nekecej!"

Muži mohlo být tak kolem čtyřiceti let. Ale když Amona uhodil a srazil k zemi, tak Amonovi připadalo, že musí být mladší.

Muž začal do nebohého dítěte tlouct hlava nehlava. Amon se nemohl bránit, byl úplně ochromený tím, jak ho muž kopl do hlavy. Pomalu, ale jistě ztrácel vědomí. Poslední, co ucítil, bylo, jak ho ten chlap prohledával.

Když opilec nic nenašel, tak utekl.


Podobné články:
11. kapitola k Dedičovi Zla
13. kapitola od Lyliann
14. kapitola k Dědici zla
15. kapitola od Lyliann
17. kapitola od Lyl
18. kapitola - Příčná ulice
19. kapitola od Lylianny
2. kapitola od Blackes
21. kapitola - dohoda
28. kapitola Komplikace
3. kapitola - hrozné zistenie a následujúce události
34. kapitola - Název není znám :)
4. kapitola - rodinný rozhovor
40. kapitola - konec ochutnávky a konec 40. kapitoly :)
40. kapitola - ochutnávka
60. kapitola - Alexův životní omyl
66. kapitola - celá
68. kapitola celá
7. kapitola ke kčv
7. kapitola - Nočný rozhovor
8. kapitola od Cissy
9. kapitola od Lyliann





Komentáře:

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: