Doporučujeme: TV program | Zkus to jinak - logicky | Služby pro Váš web | Italo.cz | Snadné sdílení souborů | Zkracovač dlouhých adres | Měření rychlosti internetu

Cissyn blog — Fantazie nevede k šílenství

5. kapitola

Datum: 10. 4. 2007 21.43 | Autor: Cissy | 5049× | Kategorie: HP a otrok bohatého šejka | Komentáře: 36
  Mimochodem, snažte se ten úvodník brát s rezervou :D Jsem v Angličtině začátečník, jak jsem zmínila v poslední větě, takže... ale upozornění na chyby (nejen v úvodníku), tak za to vám budu vděčná :D Aspoň budu příště vědět, jak se to píše :D

Dům se pyšnil několika věžemi a malými útlými věžičkami, takže nakonec vypadal jako hrad. Byl stavěn z několika různých druhů cihel. Jedna část byla červená - červené cihly - druhá část byla bílá - bílé cihly - a třetí část byla černá - černé cihly.

Kousek dále se tyčily nějaké budovy, možná stáje? A... loděnice! Bylo to nádherné, kousek dále totiž bylo i velké jezero... prostě užasné.

Severus mezitím přešel blíže k hradu a něco kouzlil. Chvíli okolí hradu zářilo, čímž byla vytvořena jakási kopule, která ovšem po několika sekundách opadla. Vypadalo to zajímavě.

Asi nějaké bezpečnostní opatření, pomyslel si Amon.

Severus se mezitím vrátil k Amonovi a jemně ho popostrčil, čímž mu dal najevo, že by mohl jít dovnitř.

Amon váhal, připadalo mu, že je to sídlo tak nádherné, že by bylo až neuctivé, kdyby do něj kdokoliv vstoupil.

Severus jakoby cítil, že chlapec nechce vejít dovnitř... Jemně ho chytil kolem ramen a donutil ho k chůzi. Když stáli před dveřmi, co to kecám, před bránou, tak se Amon na vteřinku zarazil, ale o chvíli později v Severově doprovodu vstoupil.

Vnitřek vypadal opravdu nádherně. Krása interiéru se rovnala kráse exteriéru. Bylo to nádherné. Zdi byly z černého mramoru a podlaha z bílého. A strop? Ten byl vymalován nádherně. Byly na něm zobrazeny různé postavy kouzelníků, pod nimi jména... (něco na způsob toho, jak se jména postav pohybovaly v pobertově plánku). Evidentně se jednalo o členy Severovy rodiny. Amon byl ohromen.

Severus se několik vteřin kochal pohledem po vstupní síni. Už téměř zapomněl, jak nádherné to tady je. Shlédl dolů na Amona a zjistil, že chlapec si to tady prohlíží téměř s posvátnou úctou.

Najednou  se objevili dva skřítkové, spíš asi skřítek a skřítka.

Amon polekaně ustoupil a bezděčně se trochu přitiskl k Severovi.

„Klid, Amone, tohle jsou mí skřítci. Starají se o tento dům. Neublíží ti," uklidňoval chlapce.

Následně se Severus otočil na domácího skřítka.

„Pome? Tohle je Amon, budete ho poslouchat. Problém je v tom, že neumí anglicky. To se ale brzo dá do pořádku. Kdykoliv, když vás zavolá, tak ho dovedete ke mně, jasné?"

„Ano, pane," skřítek se uklonil, tohle odpoledne už podruhé.

„A ty, Micky, udělej, prosím, něco dobrého k jídlu. Já i Amon jsme unavení i hladoví. Dejte do pořádku kuchyni, pokud je v nějakém nepořádku. Všechno jasné?"

Amon tiše sledoval Severuse, jak promlouval k těm dvěma... skřítkům. Pochopil, že jim udílí rozkazy. Náhle ho něco napadlo. Ti skřítci evidentně měli stejné postavení, jako on u jeho pána. Náhle mu došlo, že nepřišel do jiné společnosti. Každá společnost byla stejná, jen její principy týkající se toho, kdo má plnit rozkazy, poslouchat a posluhovat, byly úplně někde jinde. On to ale chápal. V jeho dřívějším světě byl chápán jako špína, avšak vždy měl lepší oblečení, než tito skřítci. Ti na sobě měli jen kusy hadry, které zakrývaly jen to nejdůležitější. Jemu jeho pán aspoň koupil něco slušného.

Když tohle Amonovi došlo, trochu od Severuse odstoupil.

Severus si toho všiml a když skřítci odešli, tak se na chlapce podíval.

„Amone, copak se stalo?"

„Víš, co mě napadlo? Nebo spíš došlo? Právě mi došlo, že jsi asi trochu stejný, jako můj pán. Ten mi ale na rozdíl od tebe dal pořádné šaty, ve kterých jsem se nemusel obávat, že se objeví něco, co nemělo být viděno. A ty nedáš ani těmto... skřítkům to, co potřebují!! Uvědomil sis to někdy? Je to tak-"

„Amone, uklidni se. Nechápeš to. Tihle skřítci milují svou práci. Je to to jediné, co je drží při životě. Chtějí takto pracovat, většina kouzelníkům k nim není takto milá, jako já. Chci, abys věděl, že i jejich oblečení má význam. Prosím tě, Amone, nikdy jim nenabízej oblečení. Kdybys to udělal, tak je doženeš k zoufalství. Přijmutí oblečení, čehokoliv k oděvu, by pro ně totiž znamenalo propuštění! Byli by opravdu nešťastná. Chápeš, co tím chci říct?"

Amon trochu přikývl. Pořád se mu ale nelíbilo to, co tady viděl.

„Dobře, ukážu ti tvůj pokoj, souhlasíš? Doufám, že se ti bude líbit. Je velice blízko vedle toho mého... to kdybys něco potřeboval."

Severus uchopil Amona opět kolem ramen a vedl ho nahoru po schodišti. Amona ohromilo to, že museli vyjít tři patra, aby se dostali do míst, kde jsou pokoje pro „domácí". O patro níž byly pak pokoje konferenční a o patro výše, tedy ve čtvrtém patře, byly pokoje pro hosty. V přízemí byla kuchyně a jídelna, o patro níž byly laboratoře a ... vězení. To, že je to takhle zpřeházené, tak toho si nevšímejte. Je to jen pro zmatení nepřítele.

Severus dovedl chlapce do jednoho pokoje.

Pokoj byl opravdu prostorný. Absolutně skvěle osvětlený. Byla tam 3 francouzská okna s balkonem. Vymalováno bylo tmavě červeně... tahle barva se Amonovi nelíbila... vypadala krvelačně.

„Tohle jsou mé pokoje. Jen, abys věděl, jak to tady zhruba vypadá. Teď tě vezmu do tvých komnat."

Odvedl chlapce do pokoje, který s tím Severovým přímo sousedil. Ten pokoj vypadal úplně jinak.

Byl vymalován jemně modrou barvou, taktéž tam byla tři francouzská okna. Výhled na jezero byl fenomenální. Amon si připadal absolutně skvěle. Cítil se tady úžasně. Byl to opravdu skvělý pocit, když mohl vyjít na balkón... náhle se cítil tak svobodný... ale také jistým způsobem nesvobodný... možná předzvěst toho, že by nakonec mohl někam patřit?

Amon potřásl hlavou. Takové myšlenky... planá naděj, po které vždy přijde zklamání, jako vždy. Nemá cenu si cokoliv vysnívat.

Zaujala ho skříň, které si předtím nevšiml. Zaujatě k ní přistoupil a otevřel ji. Jaké ho čekalo překvapení, když zjistil, že jsou v ní jeho věci. Ty, které koupili se Severusem v těch obchodech.

Začal prozkoumávat oblečení, které dostal. Bylo to zvláštní... dostal. Opravdu ho překvapovalo, jak velkou náklonnost k němu Severus evidentně choval.

Amon původně neplánoval převlékat se, ale... jak si vědomil, v tomhle oblečení, které měl, by mu byla přeci jen zima. Cítil, že venku byla chladnější teplota, než byl zvyklý.

Proto si nakonec vybral příjemně modré kalhoty a k tomu modrou halenku s modrou mikinou. Nepočítal s tím, že hned půjde ven, chtěl si trochu odpočinout.

Jak se všechno rychle měnilo!!

Ještě včera se připravoval na první pánovu slavnost a dnes nemusel nic dělat, nic po něm nebylo chtěno, a co více, Severus se o něj staral...

Připadalo mu hloupé převlékat se v pokoji, proto se vydal prozkoumávat místnosti s jeho pokojem spojené.

První místnost, do které vstoupil, byla knihovna. To nepotřeboval, aspoň teď ne. Ovšem zaujala ho její velikostí. Byla tam spousta knih, které by určitě stály za přečtení... tomuhle se musel zasmát. Už přemýšlel trochu jinak... k přečtení!! Vždyť ani pořádně neuměl číst! A i kdyby to přečetl, tak by tomu vůbec nerozuměl!!

S jemným úsměvem opustil knihovnu a otevřel druhé, předposlední dveře. To taky nebylo nic, kde by se mohl převléci.

Jemně se zamračil. Tohle vypadalo jako nějaká laboratoř. Všude byly rozestavěné nějaké lektvary a kotlíky... zvláštní.

Amon vyšel z místnůstky, tentokrát ovšem mírně zamračený.

Až další místnost byla přepychová koupelna! Vše bylo z bílého mramoru, který měl ovšem zvláštní narůžovělý nádech. Něco tak úchvatného ještě neviděl. Ani ten mramor ve vstupní síni se tomuto nemohl rovnat!

Přistoupil k obrovské vaně a začal ji pomalu napouštět. Po okraji vany byly různé lahvičky. Vzhledem k tomu, že ještě neuměl číst, tak prostě jednotlivé lahvičky otvíral a vždy k nim přičichl. Ty, které mu voněly, tam z části nalil. Překvapilo ho, že se znovu doplnily!!  

Když byla vana plná vody téměř až po okraj, došel Amon k názoru, že je příliš horká. Tedy se pomalým tempem vysvlékl a po pěti minutách se ponořil do vody. Bylo to něco skvělého.

Takhle se ve vaně rochnil asi dvě hodiny. Odpočíval a přemýšlel. U jeho pána přemýšlel často. Dvě hodiny byl při plném vědomí, po dvou hodinách se dostavila mírná otupělost a po další půlhodině se dostavil spánek.

Severus Amona hledal. Překvapilo ho, když ho nenašel v jeho ložnici. Ovšem přivřené dveře do koupelny mluvily za vše. Severus pomalu otevřel dveře do koupelny a vstoupil. Jakmile mu došlo, že Amon usnul, rozhodl se, že by mohlo být pro chlapce příjemnější, kdyby spal v ložnici, v posteli. Kouzlem vypustil vanu z vody a osušil ho. Kouzlem ho oblékl do pyžama a uložil ho do postele.

Amon se za celou dobu neprobudil. Severus chlapce chvíli s jemným úsměvem na rtech pozoroval, a nakonec odešel dokončit své lektvary, které nechal chvíli samotné v další fázi jejich přípravy. Chudinky lektvary...

Tákže... protože jsem se rozhodla, že to trochu opravím, smažu něco, co se mi nelíbilo a dopsala jsem to, co chtělo doplnit. Korekturou prošla pouze poslední část textu, takže to nemusíte číst celéééééééé 

Za opravu mého úvodníku vděčím MacGyverovi :D takže, díky díky díky


Podobné články:
11. kapitola k Dedičovi Zla
13. kapitola od Lyliann
14. kapitola k Dědici zla
15. kapitola od Lyliann
17. kapitola od Lyl
18. kapitola - Příčná ulice
19. kapitola od Lylianny
2. kapitola od Blackes
21. kapitola - dohoda
28. kapitola Komplikace
3. kapitola - hrozné zistenie a následujúce události
34. kapitola - Název není znám :)
4. kapitola - rodinný rozhovor
40. kapitola - konec ochutnávky a konec 40. kapitoly :)
40. kapitola - ochutnávka
60. kapitola - Alexův životní omyl
66. kapitola - celá
68. kapitola celá
7. kapitola ke kčv
7. kapitola - Nočný rozhovor
8. kapitola od Cissy
9. kapitola od Lyliann





Komentáře:

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: