Doporučujeme: Služby pro Váš web | Zkracovač dlouhých adres | Zkus to jinak - logicky | Italo.cz | Měření rychlosti internetu | Snadné sdílení souborů | TV program

Cissyn blog — Fantazie nevede k šílenství

3. kapitola

Datum: 20. 1. 2007 20.13 | Autor: Cissy | 5525× | Kategorie: Krev či voda? | Komentáře: 27
 

Kurzívou budou psány rozhovory v znakové řeči.

Od této osudné noci uplynulo už mnoho let.

Damian si nemohl na nic stěžovat, přesto to občas dělal. Nikdy nebyl skromný. Proč taky? Vždy měl rodiče, kteří se o něj starali a dali mu první i poslední. Nikdy mu nikdo neřekl ne. James, Damianův otec, prý býval kdysi arogantní. Ovšem je velice pravděpodobné, že nikdy nebyl arogantní až do takové míry, jako jeho syn.

Damian, už ve svých skoro 11. letech, znal Bradavice a s nimi i všechny profesory. Měl dostačující kouzelnické schopnosti, takže si byl přijetím naprosto jistý.

Hrál famfrpál, kouzelnické šachy mu sice moc dobře nešly, ale James ho vždy nechal vyhrát. To byla právě ta chyba.

Naproti tomu Christian byl úplně jiný. Je ohromující, jak může odlišná výchova zapůsobit na dvojčata.

Christian byl klidný, tichý a skromný. Vše, co potřeboval, měl. Jeho rodiče, přátelé a toho nejvěrnějšího přítele taky měl. Psa. Terry byl skvělý pes. Zlatý retrívr. Christian ho opravdu miloval. Terry byl asistentský pes pro hluché.

Ovšem nehody, ať už drobné či vážné chlapce neminuly.

Sue a Jack mu koupili asistentského psa právě kvůli těmto nehodám. Byly tomu už téměř dva roky, co se Christianovi stala jedna opravdu těžká nehoda. Srazilo ho auto a hrozilo, že chlapec už nebude chodit. Jakoby zázrakem začal Christian chodit. Psychiatři už pomalu začínali Sue a Jacka psychicky připravovat na to, že jejich hluchý syn bude i ochrnutý. Pak se ale u Chrise začaly pravděpodobně projevovat jeho kouzelnické schopnosti. Leo Christiana podezříval, že má léčitelské schopnosti. A to hlavně díky jeho zázračnému uzdravení, které proběhlo ze dne na den. Jeden večer nemohl chodit a druhý den už vstal. Jack a Sue byli absolutně šťastní. A doktoři? Ti jen nevěřícně kroutili hlavami. Kdyby nebylo Chrisových rodičů, tak by byl vystavován jako nějaká laboratorní krysa, která přežila výbuch Černobylu a vůbec nebyla radioaktivní. Měl být tehdy představován jako lékařský zázrak a nemocnice, ve které byl Chris hospitalizován, měla slíznout všechnu smetanu. Nakonec se tak naštěstí nestalo.

Ale dost už minulosti...

Damian stál na sluncem vyhřáté zahradě a přemýšlel, co by mohl provést, aby zase dopálil svého otce.

James měl plnou hlavu starostí s tím, že měl učit rok v Bradavicích na postu učitele obrany proti černé magii, a když se vzal v úvahu ještě Damian... Jamesovi šla hlava kolem.

A Lily? Ta to brala s nadhledem. Ovšem i James i Lily měli pocit, jako by jim něco scházelo, jen nevěděli co. Nikdo nevěděl co.

Už se pomalu blížily letní prázdniny a Damian byl celý nedočkavý. Za dva měsíce měl konečně nastoupit do Bradavic. Byl celý natěšený, nikdy se na nic tak moc netěšil, snad jen na oslavu jeho desátých a teď už brzo i jeho jedenáctých narozenin. Měl pozvaných spoustu přátel. Rodiče byli docela zděšení, když zjistili, že si jejich syn pozval dvacet dětí přibližně jeho věku (pozval všechny Wesleyovy, kromě Billa a Charlieho, Blackovy, Nevilla Longbottoma, Petera Dosna a spoustu dalších...). Po pár dnech se s tou děsivou představou vyrovnali a nakonec začali připravovat dům na takovou armádu.

Damianovi to bylo ovšem úplně jedno. To, co ho nejvíce zajímalo, bylo, co asi dostane k narozeninám a jestli by se mu mělo náhodou něco stát? Bylo mu to jedno. Už jako malý se dostával do nebezpečných situací, například si zlomil ruku a nohu, když spadl ze stromu. Tehdy sledoval jeho rodiče a kmotra s kmotrou, kteří zrovna něco projednávali.

Jeho kmotr nebyl nikdo jiný než Sírius Black a jeho kmotra byl... Remus Lupin J. Dobře, zkusíme to znova...

Jeho kmotr nebyl nikdo jiný než Sírius Black a jeho kmotra byla Alexandra Blacková, Siriova manželka. Spolu měli tři děti: Poetry, Emily a Dawna. James se vždy dobře bavil, když byla celá rodinka dohromady a ještě k tomu dohromady s Damianem. Dawn a Damian spolu tvořili perfektní dvojku. Doplňovali se, jako Fred a George. 

Poetry a Emily byly dvojčata, která byla o tři roky mladší než Dawn a Daniel. Dawn se narodil o pět měsíců později než Damian. Sírius byl celý na větvi, když zjistil, že jeho přítelkyně je těhotná. James a Lily mu to přáli.

Damian byl opravdu natěšený. James a Lily se přesto, že je čekal otřesný zážitek s bandou děcek, které se řítí plnou parou vzad do puberty, bavili nadšením jejich syna.

Christian stál zamyšleně na křižovatce v hlavním městě USA. Po jeho boku byl samozřejmě jeho asistentský pes, Terry. Pozorně sledoval semafor pro chodce. Nemohl si dovolit nepozornost,

i-když si byl jistý, že by ho Terry přímo do proudu vozovky nepustil, pokud by nebyla zelená a auta by jezdila. Tohle mě vyzkoušené. Blikla zelená. Christian se přesto pozorně rozhlédl, jestli všechna auta stojí. Když si byl stoprocentně jistý, že nehrozí žádné nebezpečí (tohle rozhlédnutí mu zabralo zhruba dvě sekundy), vyrazil. Byl asi v půlce vozovky, když ho někdo chytil za pravou ruku, v nadloktí. Ohromně se vylekal. Zděšeně se koukl na osobu, která ho chytila. K jeho nesmírné úlevě to byl Leo, jeho kmotr a strýc.

„Leo, vyděsil´s mě."

Leo se na chlapce omluvně usmál.

„Omlouvám se, Chrisi, nechtěl jsem. Měl jsem sice namířeno původně jinam, ale když jsem tě viděl..." nechal větu nedokončenou.

„Jasně, chápu." Přikývl Chris.

Jakmile přešli vozovku, stisk Lea povolil. Po pár metrech pustil chlapcovu paži a objal ho kolem ramen.

„Ahoj chlupáči," pousmál se na Terryho, který na něj radostně štěkl. Terry byl opravdu perfektní pes.

Chris se o Lea opřel a sledoval dění okolo něj. To ticho bylo někdy opravdu ubíjející, ale už si zvykl. Aby ne, když nikdy neslyšel.

Leo do chlapce jemně dloubnul a tím ho upozornil na to, že s ním chce mluvit.

„Ano?" Chris vzhlédl.

„Nechceš někam zajít? Do kavárny, pizzerie, čajovny či baru?" zeptal se s mírným úsměvem.

„Klidně. Chtěl jsem sice zajít za mámou a tátou do práce, ale to může počkat."

„Pokud máš s nimi domluvené, že tam zajdeš, tak to běž hned." Leo si uvědomil, že Jack a Sue by mohli mít o chlapce strach. „Ne, oni neví, že se stavím. Jsou prázdniny a já jsem se doma nudil, tak jsem vyrazil za nimi. Snad se nebudou zlobit." Mírně se zamračil. Leo se ovšem pousmál. Když si byl jistý, že mu chlapec opět věnuje pozornost, odpověděl.

„Nebudou se zlobit, v tom jsem si jistý. Ale teď někde posedíme, co ty na to? Já bych navrhoval cukrárnu La Rochelle? Co ty na to?"

Christian se pousmál, tuhle cukrárnu měl moc rád, bylo tam opravdu hezky a měli taky velmi dobrý výběr, co se týče sladkostí a čokolády, kterou Christian opravdu zbožňoval.

Posadili se tedy a Chris si zamyšleně prohlížel jídelní lístek.  Leo chlapce s úsměvem sledoval, ale o chvíli později se taky zahleděl do nabídky.

Asi o půl minuty později k nim přišel číšník.

Christian si ho všiml, ale pořád ještě neměl vybráno. Nikdy nevěděl, co si dá. Nemohl si vybrat, všechno vypadalo tak lákavě...

„Co si dáte??"

Leo sledoval chlapce. Většinou si číšníka všiml, ale teď se zdálo, že o nově příchozím nevěděl.

Chris měl jednu ruku položenou na stole, čehož Leo využil a jemně ho za ní chytil.

Chris zvedl hlavu a jen poznamenal:

„Já jsem si všiml..." opět se zahleděl do jídelního lístku a o pět sekund později si vybral. Leo se jen pousmál. Tenhle chlapec ho nikdy nepřestal překvapovat.

Chris si objednal hořkou čokoládu, specialitu téhle cukrárny a k tomu jeden vynikající ovocný zmrzlinový pohár. Leo si objednal „hořkosladkou kávu s karamelovým likérem" a k tomu také jeden zmrzlinový pohár.

Posezení v kavárně nebo kdekoliv jinde byl takový jejich rituál. Chodívali posedět někam „mezi lidi" hodně často. Vždy si měli o čem povídat, což Chrisovi závidělo spoustu jeho přátel, kteří se s jejich strýci (pokud nějaké měli) nestýkali tak často.

Leo chlapce zkoumavě sledoval.

„Cítil ses doma sám?"

„No, abych pravdu řekl, tak jsem se nudil."

„To se ti ale nestává často, ne? Protože to bys potom tento nudný čas mohl věnovat velice náročnému studiu, co ty na to?"

Chris vyprskl smíchy. Výraz, s jakým Leo „znakoval" byl naprosto směšný.

„Ha ha ha, Leo, je to velice vážná věc. Nevím proč, ale kolem našeho domu se vyskytuje nějak moc sov. Nelíbila se mi ta možnost, že by mohly být něčím nakažené a že by byl pak Terry nějak nemocný a nemohl být se mnou."

„Ach, tak to chápu. Měl jsi mi napsat mail, přišel bych za tebou. Spolu bychom ty sovy nějak zvládli, nemyslíš??"

„Ano, jen mě to nenapadlo, tehdy mi to nepřipadalo jako nějaký závažný problém. Taky jsem nechtěl být sám, to je všechno, ale teď už je to dobrý. Nevíš, jestli máma s tátou mají v práci něco naléhavého?"

Leo se mírně zamračil.

„Nemyslím si, ale víš jak... Jejich povolání je přísně tajné." Jeho poslední dvě gesta týkající se povolání jeho rodičů byla opravdu vážná, ale přesto i trochu ironická. Bylo to až ohromující, kolik emocí se dalo vyjádřit znakovou řečí.

Vážná byla hlavně kvůli tomu, že v mudlovském světě to opravdu byla náročná a hlavně nebezpečná práce. A ta ironie? Nebezpečí... nebezpečí, které číhalo v kouzelnickém světě se ani nedalo rovnat nebezpečí, které číhalo v tom mudlovském.

„AHOJ TATI!! AHOJ MAMI!!" vykřikl nadšeně (možná až přehnaně) Damian.

„Ahoj. Tak co jsi zase provedl?" zeptala se s mírným úšklebkem Lily.

„Proč si myslíš, že jsem něco provedl?"

Lily se jen zasmála.

„Ale, Damiane, nenech se vysmát. Vždy nás zdravíš tak nadšeně, když něco provedeš. Tak... co to bylo dnes?" s vychytralým úsměvem sledovala svého syna.

Lily pracovala jako léčitelka u Sv. Munga. Byla tam jedna z nejlepších lékouzelnic v této nemocnici. Naproti tomu James, ten byl jeden z top 10 zaklínačů ministerstva kouzel.

„No... já... rozbil jsem tu drahocennou vázu, kterou jsi dostala na třicáté narozeniny, mami." Damian svěsil hlavu.

„Kde je to, co z ní zbylo?" v liliině hlase byl znát děs.

„No..."

„DAMIANE POTTERE!! KDE JE TA VÁZA??"

„Já... mami... nezlob se, ale... zkoušel jsem použít tátovu starou hůlku, ale... ona ta váza zmizla! Prostě se vypařila!!"

Lily zbledla, otočila se a odešla.

James se mračil.

„Co jsi zase dělal?"

„Tati... je mi to opravdu líto. Hrál jsem si s Ramesem a on do toho vrazil. Hodil jsem mu toho plyšáka a on za ním skočil..."

„S tím se asi nedá nic dělat."

„Je mi to líto." Sklonil kajícně hlavu.

„Na to už je pozdě, Damiane. A to si zapamatuj. Přemýšlej dřív, než něco uděláš. Mohl bys pak svých činů velice litovat. A to myslím naprosto vážně." James už ale nemohl vydržet pohled na svého zkroušeného syna. Přistoupil k Damianovi a objal ho. Dam objetí s radostí přijal. Po chvíli se odtáhl.

„Tati, co kdybychom koupili mámě novou vázu? Stejnou?"

James si povzdechl. Jeho syn byl prostě ještě příliš malý na to, aby chápal, jakou ta věc měla cenu.

„Dame, ta váza měla pro tvou matku morální hodnotu. Neříká se jí drahocenná jen kvůli ceně. Cena není důležitá, důležité je to, že tu vázu dostala od tebe a ode mě. Jasné? Už to chápeš?"

Damian znova svěsil hlavu.

„Ano, tati, už to chápu." Snažil se pousmát.

„Dobře, Dame. To jsem rád. Jdu se převléct a potom mi hezky řekneš, co jsi dělal celý den, ju?"

Damian se zasmál.

„Ju." Otočil se a odešel do svého pokoje sledován zamyšleným pohledem jeho otce.


Podobné články:
11. kapitola k Dedičovi Zla
13. kapitola od Lyliann
14. kapitola k Dědici zla
15. kapitola od Lyliann
17. kapitola od Lyl
18. kapitola - Příčná ulice
19. kapitola od Lylianny
2. kapitola od Blackes
21. kapitola - dohoda
28. kapitola Komplikace
3. kapitola - hrozné zistenie a následujúce události
34. kapitola - Název není znám :)
4. kapitola - rodinný rozhovor
40. kapitola - konec ochutnávky a konec 40. kapitoly :)
40. kapitola - ochutnávka
60. kapitola - Alexův životní omyl
66. kapitola - celá
68. kapitola celá
7. kapitola ke kčv
7. kapitola - Nočný rozhovor
8. kapitola od Cissy
9. kapitola od Lyliann





Komentáře:

  1. Ewellin Black20. 1. 2007 20.43

    Pěkná kapitolka. Doufám, že brzy břibude další. Mohla by ses nějakou chvilku věnovat téhle povídce =o) prosííím



    odpovědět
  2. Cissy20. 1. 2007 20.47

    Asi to tak bude, možná nechám zase uležet spz.. uvidí se podle nápadů :)



    odpovědět
  3. knihovka20. 1. 2007 20.53

    NE uležet SPZ to ne a ne a ne.To bys přeci neudělala,že ne?Jinak kapitolka byla výborná.A ještě k tomu uležení SPZ ,mohla bys kapitolky střídat,třeba jednou přidat k SPZ a potom zase k JMPIJB.



    odpovědět | Odpovědi: Cissy [20],
  4. Clowers.K20. 1. 2007 21.03

    Uležet SPZ? To neeee to nám nesmíš udělat!!! A mimochodem tahle kapča byla skvělá. Ale doufám že sis s SPZ dělala jenom srandu



    odpovědět | Odpovědi: Cissy [20],
  5. bazilišek20. 1. 2007 21.08

    tak to ciss ani nezkoušej! to nám nemůžeš udělat klidně ať je to tatální hovadina na dva řádky ale ať je:-) jíinak kapitolka je naprosto superní:-)



    odpovědět | Odpovědi: Cissy [20],
  6. LUCKILY20. 1. 2007 21.20

    Hezký! První koment!



    odpovědět
  7. LUCKILY20. 1. 2007 21.21

    Dobrý hm... Tak ne no... Ten počítač je na ho***!!!! Samý sekání!!



    odpovědět
  8. ellion20. 1. 2007 21.36

    supeerrr...uležet????neeeeee=((((



    odpovědět | Odpovědi: Cissy [20],
  9. Blackes20. 1. 2007 21.52

    jak už jsem ti říkala, tak je to dobré, ale že ten Damian je ale rozmazlenej fagan co? =).. a jestli chceš na chvilku přestat s SPZ, tak to udělej...chvilka oddechu je vždy dobrá, protože tě pak napadaj skvělé nápady a povídka tak získá nový šmrc...tím nechci říct, že by ho SPZ ztratilo=))



    odpovědět | Odpovědi: victor [12], Cissy [20],
  10. Nini20. 1. 2007 22.03

    Super kapitola... Super povídka... A SPZ je taky super... Ty jsi super... Tvůj styl psaní je super... Co ještě dodat? Jedině... Buď stále tak super =)))



    odpovědět
  11. Andy20. 1. 2007 22.29

    tak tohle se to moc povedlo! doufám že brzo bude další kapitolka:-)



    odpovědět
  12. victor21. 1. 2007 0.19

    Odpověď pro Blackes [9]: Má pravdu i já teď píšu něco jiného, aby dostala má první povídka trochu čerstvosti.



    odpovědět | Odpovědi: Cissy [20],
  13. Vruon21. 1. 2007 1.17

    Pěkný :)



    odpovědět
  14. Bajussa21. 1. 2007 15.16

    taky si myslim,že by ses nějaký čas mohla zase věnovat téhle povídce :-)



    odpovědět | Odpovědi: Cissy [20],
  15. Cissy21. 1. 2007 19.21

    Díky za komenty, uvidím, co udělám se SPZ. Podle nápadů... se bude vyvíjet další tvorba kapitol :) pravděpodobně ale budu pokračovat "zatím" s mou druhou povídkou (jmpijb) :) mimochodem, vymyslela jsem šílený název té povídky, co?? asi ho změním, ani já sama si ho nepamatuju :)



    odpovědět
  16. šibal21. 1. 2007 21.29

    uležet? SPZ? to je ftip? hlasuju pro střídání



    odpovědět | Odpovědi: Cissy [20],
  17. LUCKILY22. 1. 2007 12.41

    Heleď, proč si změnila název tý povídky!!!



    odpovědět | Odpovědi: Cissy [18],
  18. Cissy22. 1. 2007 18.01

    Odpověď pro LUCKILY [17]: Protože byl moc dlouhý :)



    odpovědět
  19. Elvíra22. 1. 2007 18.37

    Uležet SPZ?:-O To néééé!!! Jinak kapitolka je moc povedená, krása:))



    odpovědět | Odpovědi: Cissy [20],
  20. Cissy22. 1. 2007 19.28

    Odpověď pro Elvíra [19]: Odpověď pro šibal [16]: Odpověď pro ellion [8]: Odpověď pro bazilišek [5]: Odpověď pro knihovka [3]: Odpověď pro Clowers.K [4]: Asi to na nějakou chvíli udělám... aby to dostalo, jak říká Blackes, novou šťávu...
    Odpověď pro Bajussa [14]: Odpověď pro victor [12]: Odpověď pro Blackes [9]: souhlasím



    odpovědět
  21. knihovka22. 1. 2007 19.40

    Hele Ciss když na to teď koukám tak 6 nás je proto abys psala k SPZ a JENOM 3 pro to abys psala KČV.Takže je to šest proti třem,tak proč bys teď psala KČV,když většina chce k SPZ.A jak už psala bazilišek,tak i kdyby to byla totální hovadina tak si to rádi přečteme.



    odpovědět | Odpovědi: cissy [22],
  22. cissy22. 1. 2007 19.43

    Odpověď pro knihovka [21]: Ale problém je v tom, že já nechci psát totální hovadiny... Prostě se mi teď líp píše k mé druhé povídce, tak byste to mohli brát jako fakt. Až se mi spz v hlavě víc uleží a budou mě napadat nové možnosti povídky, tak se k němu vrátím, ale tak dva týdny asi přibližně se budu určitě věnovat kčv.



    odpovědět
  23. Abigail Blaisi22. 1. 2007 19.46

    Já jsem 100% pro KREV ČI VODU



    odpovědět
  24. knihovka22. 1. 2007 19.52

    Tak jo vzdávám se...co taky jinýho můžu dělat,že:-)
    Doufám,že to ale bude kolem těch dvou týdnu,protože kdyby to bylo dýl tak bych měla nejspíš pěknou depku.



    odpovědět
  25. ledik23. 1. 2007 7.35

    promin ciss,ze si delam reklamu,ale me tam nikdo nechodi,prosim o komenty a tvrdou kritiku



    odpovědět
  26. Fion1. 1. 1970 1.00

    Tak tady je ten slíbený komentík=))): Kapitolka je úžasná- úžasně dlouhá, úžasný děj a s tím i v neposladní řadě úžasná autorka=))). Jak jistě víš, tak tvoje povídečky z hlouby srdce, duše i mozku obdivuju. a nakonec ta nenáviděná otázka: Kdy bude další=)))))???



    odpovědět
  27. lestreil25. 1. 2007 14.17

    takky taky souhlasím se všema kterří hlasovali pro kčv je to supeeeeer že si znovu napsala novou kapitolu fion jestli máš icq pošli mi ho prosím na lestreil@cerntrum.cz mocinkky bych si s tebou popovídala a jestli to bude možné zkamarádila a ten kdo si se mnou bude chctít taky popovídat e-maily s icq uvítám



    odpovědět

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: