Doporučujeme: Italo.cz | Psí Park | Zkus to jinak - logicky | Zkracovač dlouhých adres | Snadné sdílení souborů | Měření rychlosti internetu | Stahovač videí z YouTube

Cissyn blog — Fantazie nevede k šílenství

18. kapitola

Datum: 17. 2. 2009 18.07 | Autor: Cissy | 12258× | Kategorie: Krev či voda? | Komentáře: 23

Je to už dlouho, co jsem přidala, ale tak není důvod se omlouvat :) Ale aspoň vysvětlení: 1. vysvědčení, 2. přihlášky na vš a 3. špatně fungující klávesnice...  ale teď už mám novou :D sice to trochu vázne s pravým shiftem, ale to se poddá :D klávesnice to je abyste měli představu :D

Teď jedu na hory, kde nebudu mít přístup na internet, tak doufám, že tady přibudou nějaké kapitoly a já se možná budu snažit napsat něco dalšího :)


 

18. kapitola

Chris viděl, že se Lily dívala jinam, tak se tam podíval taky. Překvapilo ho, že Damian vypadal rozčíleně.

„Já ho tady nechci! Ať se vrátí domů tam, kam patří!"

„Damiane, Chris tady zůstane, není se o čem bavit. Pak si o tvém chování a postoji promluvíme."

Damian si založil ruce na hrudi a sledoval své rodiče velice nesouhlasně.

„Já se půjdu podívat ven, vezmu s sebou Anis, dobře?"Chris cítil, že tam teď není vítán. Aspoň z Damiana to cítil.

„Dobře, ale buď opatrný a nechoď za hranice pozemku, za plot, ano?" James k Chrisovi přistoupil a položil mu ruku na rameno.

Chris kývl a chvíli se díval Jamesovi do očí.

„Anis, pojď, půjdeme se projít ven, OK?"

Anis se podívala na své rodiče.

„Jen běž, Anis, a dávej na bratra pozor, ano?" Anis se na Jamese podívala zmateně.

„Bláška?" James přikývl.

„Chris je tvůj bráška, víš? Dávej na něj pozor, dobře?"

Anis se zatvářila důležitě: „Jistě," kývla.

Přišla k Chrisovi a chytila ho za ruku.

„Pojd, bláško, něco ti ukázu!" Chris se musel usmát a nechal se odvést.

 

James se obrátil na Damiana.

„To mu tolik věříš, že s ním Anis pustíš ven?" ušklíbl se Damian.

„Samozřejmě, že mu věřím! Je to můj syn stejně jako ty!" Damian se na tohle zamračil. Jak ho může srovnávat zrovna s ním?

„Ale mě znáš, nemyslíš? Jeho jsi viděl dvakrát za život!"

„Jak už jsem řekl, je to tvůj bratr a ty se k němu tak budeš chovat! Žádám tě o to, aby ses aspoň pokusil najít si k němu cestu. Ztratil oba... ztratil oba rodiče, takže buď prosím ohleduplný. Chceme, aby se tady cítil vítaný, aby tady byl jako doma. Damiane, nezapomeň, že je to hlavně tvůj mladší bratr. Máš za něj zodpovědnost stejně jako za Anis! Tvůj bratr je hluchý. Potřebuje tvou ochranu. Žádám tě o to, abys na něj dával pozor. Můžeš mi slíbit aspoň tohle?"

Damien stál zamračeně vedle pohovky.

„Dobře, ale víc po mě nechtějte. Žádnou tu jeho řeč se učit nebudu."

James se podíval na svou manželku.

„Vím, že je to pro tebe těžké, mít hluchého bratra...  Pro všechny je to těžké! Ale přemýšlej i nad tím, že jednou může být v budoucnosti i tvé dítě hluché. Jsi ještě mladý na tyhle úvahy, ale i to se může stát. Pak ti bude bratrova pomoc dobrá! Snaž se proto mít s ním dobrý vztah. Chris teď přišel o všechno. To jediné, co můžeme dělat je, že ho přijmeme mezi sebe. Dáme mu novou jistotu, novou rodinu. Pomůžeš nám s tím, Dame?"

Damian byl z matčina proslovu trochu zděšený. Zmateně si prohrábl své rozčepýřené vlasy.

„Ještě si to rozmyslím. Zařídím se podle toho, jak se bude chovat on."

 

James přikývl. Popravdě si nebyl jistý, jestli ta zmínka o jeho vlastních dětech Damiana trochu nerozhodila.

„Ještě něco. Dávej pozor i na svého psa. Je trochu nebezpečný!"

Damiana opět popadla vzpurnost.

„Proč mám na všechno dávat pozor já? Co kdybyste na něco dávali pozor vy nebo velectěný Chris? Jenom proto, že je mladší neznamená, že ho budu obsakovat!"

„To po tobě nikdo nechce! S Chrisem ještě mluvit budeme a požádáme ho o to samé! On bude dohlížet taky na Anis, svého psa, na sebe a pokud bude moci, tak i na tebe. Chceme, aby to bylo rovnocenné partnerství."

Damian si založil ruce na hrudi v odmítavém postoji.

„Proč by se měl starat o mě? Já ho nepotřebuju!"

James si povzdechl. Tohle byl začarovaný kruh.

„Nech si to projít hlavou, prosím. Přemýšlej nad tím."

Damian si odfrkl a odešel.

James si sedl na pohovku a zabořil tvář do dlaní."

„Chvíli to vypadalo, že se alespoň pokusí Chrise přijmout, že?" Lily si sedla na konferenční stolek před Jamese, odtáhla mu ruce od obličeje a sevřela je ve svých.

„Miluju Chrise stejně jako Dama a Anis. Nechci, aby trpěl. Doufám, že ho Dam nebude zbytečně trápit a trochu mu pomůže."

James se zamračil.

„Jak tak znám Damiana, nejsem si jist, zda mu pomůže."

„Možná bude nejlepší, když je necháme, aby si to vyřešili smi."

„Budeme je hlídat," přikývla Lily, otočila se ke krbu a vhodila tam letax.

"Zajdu to říct Siriovi. Bude rád, že je Chris tady."

James kývl: „Já budu na zahradě," zvedl se a vyšel ven.

 

Chrise překvapila reakce Anis - nečekal, že ho chytí za ruku a vyvede ven, jako by ona byla ta starší.

Na zahradě ho pustila a rozeběhla se k plotu.

„Anis! Tam nesmíš!" rozeběhl se za ní, chytil ji za zápěstí a zastavil ji.

„Co děláš?" zmateně ho sledovala.

„Tam je za plotem, tam nesmíš!"

„Ale já tam chci!"

Chris zavrtěl hlavou: „Tvá maminka ti říkala, že ta nemůžeš a ty bys ji měla poslouchat a nechodit tam!"

Anis popotáhla a v očích se jí objevily slzy: „Dam je lepší bláška, než ty!" vytrhla se mu a utíkala ke svému pískovišti a prolézačkám.

Chris tam stál. Poprvé byl srovnán se svým bratrem a byl shledán jako nevyhovující. To ho opravdu rozrušilo. Otočil se jen silou vůle a sledoval Anis, jak rozčíleně plácala bábovky, které následně ničila. Posadil se pod strom a unaveně ji pozoroval. Terry se k němu přitulil a položil mu hlavu do klína.

„Ach Terry, kdybys věděl, jak moc mi chybí," zavřel oči. Když je o pár vteřin později otevřel, tak zjistil, že se Anis zvedla a běžela opět k plotu. Chris se vymrštil a běžel za ní.

Chytil ji do náručí těsně před plotem.

Prala se s ním a něco vykřikovala, ale to Chris nemohl slyšet.

Chlapec ji pustil až těsně před pískovištěm. Vytrhla se mu a zírala na něj opravdu naštvaně.

„Jsi ten nejhorší bláška, jakého jsem mohla dostat!"

James zrovna vyšel ze dveří a slyšel to.

„Co to znamená, Anis? Co se to tu děje?"

Anis vzhlédla a rozběhla se za svým otcem.

„Hej!" zavolal Chris, ale hmátl do prázdna. Neměl už sílu ji honit.

Unaveně se obrátil a ulevilo se mu, když spatřil Jamese.

„Já už ji hlídat nechci,"  vydchl Chris, šel zpět ke stromu, kde se opět posadil a tvář si složil do dlaní.

„Co se tu dělo, Anis?"

„Je to ten nejhorší bláška, jakého jsem mohla chtít! Ploč jste si vybrali zrovna jeho?"

„Anis, proč to říkáš?"

„Chtěla jsem jít za plot a on mi to nedovolil! S Damem můžu chodit za plot normálně!"

James ztuhl.

„Ty s Damem chodíš za plot? To nesmíš! Nebude se to opakovat!"

„Ale tati, za plotem je to supel!"

„Ne! Ode dneška tam už nepůjdeš, je to jasné? Tvůj bratr se zachoval správně, když tě tam nepustil! A ty se k němu chováš tak ošklivě! Chci, aby ses mu omluvila. Teď hned!"

Anis se zamračila, ale přesto se na chlapce pod stromem podívala a zavolala:
„Plomiň!"

Chris nezareagoval.

Anis se otočila a chtěla odejít domů, avšak James ji chytil za ruku a řekl. Musíš jít k němu, neslyšel tě.

Anis se na Jamese nechápavě zamračila.
„Musel mě slyšet, volala jsem nahlas," dívala se na Jamese, jako kdyby mu přeskočilo.

„Tvůj bratr neslyší, víš? Proto na něj musíš dávat pozor. Potřebuje tě. Stejně tak ty budeš potřebovat tvého bratra. Tak pojď za ním. Víš, musíš ho vždy nějak upozornit, když s ním chceš mluvit. Aby o tobě věděl, ano?"

Anis jen chápavě přikývla a přistoupila k Chrisovi. Chvíli váhala, ale pak mu položila ruku na rameno.

Chris polekaně zvedl hlavu a roztěkaně se rozhlédl.

„Anis, to jsi ty," vydechl úlevně.

„Kdo jiný by to měl být?"

Chlapec pokrčil rameny.

„Netuším."

„Anis, proč jsi za bratříčkem přišla?" zeptal se James.

„Chlisi, já jsem se ti chtěla omluvit," zamumlala nevýrazně.

„Cože?" užasl hoch.

„Anis, musíš mluvit zřetelně," povzdechl si James.

„Já Se Ti Chci Omluvit, Bláško!" volala důrazně.

Chris se zmateně odtáhl. Tohle byla jedna z věcí, kterou neměl rád - když někdo přeháněl výslovnost.

„Dobře, omluva přijata," potvrdil, ale blíž se nepřiblížil.

James si povzdechl.

„Anis, běž za Damianem a řekni mu, že s ním pak chci mluvit, ano?"

Škvrně kývlo a odběhlo.

 

James si sedl na zem ke svému nejmladšímu synovi.

„Jak se cítíš?"

„Upřímně? Hrozně. Nepatřím tady. A jak Anis, tak Damian mi dali najevo, že tady nepatřím."

James zavrtěl hlavou.

„To není pravda. Tohle je tvůj domov a vždy taky bude. Jsi tady vítaný. Damian v tobě vidí konkurenci, to je všechno. A Anis... ta je moc malá na to, aby pochopila, co je pro ni dobré a co ne.  Damian jí dovoluje porušovat pravidla, proto ho má ráda. Území za plotem je lákadlo, které miluje jak ona, tak Damian.

Budeme s tvou matkou muset provést nějaká opatření, aby se ty útěky už neopakovaly."

Chris se na Jamese klidně díval.

„A Damian s Anis tady tráví celé letní prázdniny? Musí to být na zbláznění, být tady zavření," zamračil se.

„Ne, Damian tady tak tři týdny celkem o prázdninách není a Anis navštěvuje pravidelně Siriuse, Remuse, Weasleyovy a babičku s dědou, takže tady je nanejvýš vždy měsíc s námi o prázdninách a jinak chodí do magické školky, takže se vyřádí tam."

Chris chápavě přikývl. O kouzelnickém světě se už leccos dozvěděl, takže mu bylo jasné, že kouzelnická školka je v rodinách, kde oba rodiče pracují, absolutně normální.

„Co vlastně děláš?"

„Já jsem zaklínač, pracuji pro ministerstvo kouzel.  Je to nesmírně zajímavá práce a za celou dobu, co tuhle práci dělám, což je asi nějakých... patnáct let, jsem se ani jednou nenudil. Má práce je mým koníčkem. To samé může říct tvá matka - Lily. Ona je léčitelkou ve zdejší kouzelnické nemocnici..."

„Aha, máte štěstí, že jste si našli tak dobrou práci."
„Ano, to je pravda. Zapomněl jsem ti to říct, ale Damien chystá na příští týden oslavu svých narozenin, takže je pochopitelné, že se s oslavou připojíš k němu, souhlasíš?"

Chris mírně zavrtěl hlavou.

„Nemyslím si, že je to dobrý nápad. Plno cizích lidí, kteří na mě koukají jako na přerostlého orangutana? Ne, děkuji. Radši zůstanu... na zahradě," Chris si až v poslední chvíli uvědomil, že vlastně nemá kde spát. Bude trávit svůj volný čas v obývacím pokoji s ostatními a večer si lehne na pohovku a půjde spát? Tahle možnost ho vyděsila. A to docela hodně.

„... spát," James se díval přímo na Chrise.

„Cože?"

„Hm?" James se na Chrise zmateně díval.

„Něco jsi říkal a já nevím, co," Chlapec si povzdechl.

„Jo, říkal jsem, že bys měl vědět, kde je tvůj pokoj. Pojď, zavedu tě tam."

James vstal a pomohl na nohy i svému synovi.

Chris šel mlčky vedle Jamese a přemýšlel nad nově nastalou situací. James i Lili mu naznačovali, že chtějí, aby byl součástí jejich rodiny, ale Damien a Anis mu naopak dávali najevo, že oni ho mezi sebou nechtějí.

Netušil, jak se s tím srovná.

 

 ***

 

Sirius byl doma s jeho dětmi a manželkou, když z krbu vypadla Lily.

„Lily, ráda tě vidím," uvítala ji Alexandra Blacková.

„Co tě sem přivádí?" Sirius byl jako vždy zvědavost sama.

„Můžeme si promluvit? Mám důležitou zprávu."

Alexandra vážně kývla a kouzlem uvařila čaj.

„Pojďme do obýváku," Lily se posadila na pohodlnou pohovku a pustila se do vyprávění.

„Dnes asi tak před dvěma hodinami u nás zazvonil Leo Thomas, bratr Sue a Jacka, Chrisových rodičů."

„Stalo se něco?" Sirius zbledl. Tohle nemohlo věštit nic dobrého.

„Na Jacka, Sue a Chrise zaútočili nějací mudlové. Jack a Sue jsou mrtví. Chrisovi se nic nestalo. Jen teď bude žít spolu s námi."

„To je hrozné, jak to zvládá?" Alexandra Chrise nikdy neviděla, ale věděla o něm docela dost.

„Samozřejmě se s tím ještě pořádně nevyrovnal, ale to se časem dá popořádku. Myslím, že to zvládne. Je to pro něj těžké, ale musíme doufat, že si s námi zvykne žit."

„A jak vypadá? Pořád se podobá víc na tebe než na Jamese?" vyzvídal Sirius.

„Dá se říct, že ano. Je mi podobný více, než Jamesovi, na rozdíl od Damiana. Anis je ráda, že má dalšího bratra. Ještě jsme jí nevysvětlili, jak se věci mají."

„A jak se věci mají?" ozval se Dawn.

„Chris je hluchý," Lily sledovala reakci mladíka.

„Hluchý? To jako úplně?"

Sirius přikývl.

„Chris je úplně hluchý," přikývla i Lily nevědomá Siriova přikývnutí.

„A jak se s ním bavíte?" tohle Dawna docela zajímalo. Nikdy se s nikým hluchým nesetkal.

„Normálně, Chris umí odezírat, nebo znakovkou. Jak kdy, podle nálady a situace."

„Aha," chlapec přikývl.

„Doufám, Sirie, že informuješ Lirael a zajdete za Chrisem. Určitě se už velice těší, až tě znovu uvidí. Sirius se na Lily trochu provinile podíval. Ona nevěděla, že si s Chrisem dopisoval a taky nevěděla, že se s ním i dvakrát viděl.

„Jistě, zajdeme za ním ještě dnes, pokud nemáš nic proti. Vezmu s sebou i Alex, určitě ho ráda pozná," s otázkou v očích se podíval na svou manželku.

„Jistě, půjdu s vámi ráda, ale nevím, jestli by s vámi Chris nejraději nemluvil nejprve sám?" Sirius pokrčil rameny. Tak však třeba můžeš později odejít zase domů a já s Chrisem budu moci mluvit samostatně. Ale chtěl bych, abys ho poznala."

Alex přikývla.

„Já chci jít taky! Chci Chrise taky poznat!" Dawn se hned hlásil o své místo v návštěvě.

„Nezapomeň, že za tři dny je ta oslava Damianových narozenin, vlastně i Chrisových, když teď nad tím tak uvažuju... poznáš ho tam."

Dawn rezignovaně přikývl. Věděl, že nemá cenu se s otcem hádat.

„Dobrá, tak se odpoledne stavte. Rádi vás uvidíme. Doufám, že Lirael nebude mít práci," Lily vstala a přešla ke krbu spolu se Siriem a Alex.

„My jsme tě rádi viděli a díky, žes nám to řekla."

Alex Lily objala a podala jí krabičku s Letaxem.

„Nashle!" zvolala a už zmizela v zeleném plameni.

 


Podobné články:
11. kapitola k Dedičovi Zla
13. kapitola od Lyliann
14. kapitola k Dědici zla
15. kapitola od Lyliann
17. kapitola od Lyl
18. kapitola - Příčná ulice
19. kapitola od Lylianny
2. kapitola od Blackes
21. kapitola - dohoda
28. kapitola Komplikace
3. kapitola - hrozné zistenie a následujúce události
34. kapitola - Název není znám :)
4. kapitola - rodinný rozhovor
40. kapitola - konec ochutnávky a konec 40. kapitoly :)
40. kapitola - ochutnávka
60. kapitola - Alexův životní omyl
66. kapitola - celá
68. kapitola celá
7. kapitola ke kčv
7. kapitola - Nočný rozhovor
8. kapitola od Cissy
9. kapitola od Lyliann





Komentáře:

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: