Doporučujeme: Zkracovač dlouhých adres | Italo.cz | Měření rychlosti internetu | Stahovač videí z YouTube | Služby pro Váš web | Zkus to jinak - logicky | TV program

Cissyn blog — Fantazie nevede k šílenství

13. kapitola

Datum: 11. 11. 2007 21.16 | Autor: Cissy | 3457× | Kategorie: Krev či voda? | Komentáře: 16
 

Chris rozechvěle následoval Jamese do domu. Venku bylo docela chladno, ale chlapec to díky hábitu moc nepociťoval.

„Pojď dovnitř, je tu zima," poznamenal James.

„Co?" Chris Jamese uviděl, až když ukončoval větu.

James se otočil a díval se na svého biologického syna.

„Řekl jsem, že půjdeme dovnitř, venku je zima, jako tady," James trochu nemotorně mával rukama kolem sebe.

Chris povzdechl obočí, pousmál se a přikývl. James vypadal velice komicky.

James došel až k domu, pronesl nějakou formulku a dveře se otevřely.

„Vy máte dveře na heslo?" to Chrise zaujalo.

„Dá se to tak říct," připustil James. Nutno dodat, že neochotně, což Chris taky viděl.

Chris jen přikývl. To znamenalo, že tam není vítán. Na jednu stranu ho to uklidnilo, ale taky se ho to trochu dotklo. Když se s ním chtěl (James) tak moc setkat, předpokládal, že to bude z jiného důvodu, než aby ho prostě jen viděl. To ho mohl klidně nechat stát před domem, podat si ruku a rozloučit se.

„Tak pojď," vyzval James zamlklého chlapce.

Tentokrát to byl Chris, kdo neochotně vstoupil do domu.

Všude byla tma. To Chrise překvapilo.

„Lily? To jsem já, James!" James postupoval velice opatrně.

„Jamesi? Jsi to ty? Kontrolní otázka! Jak... Jak se jmenuje náš syn?"

Chris viděl, jak James s někým mluví. S někým, kdo na něj mířil hůlkou.

„Který?" James se díval na svou ženu velice jemně. Věděl, že tahle otázka je pro ni poslední dobou velice citlivá. Také chápal její ostražitost. Byl v boji, mohlo se stát cokoliv. Černý trh s mnoholičným lektvarem byla jedna z věcí, která dělala ministerstvu už několik let velké problémy.

„Mladší," šeptla.

„Chris... Chris Hudson," James si povzdechl. Hodně mu vadilo, že se jmenuje jinak, než on sám. Vadilo mu, že jeho nejmladší syn nebyl Potter.

„A náš druhý syn se jmenuje Damian James Potter," dokončil James.

Lily se vrhla Jamesovi do náručí a objala ho.

„Někoho jsem přivedl," zašeptal jemně.

„Koho?" Lily se pořád neodtáhla.

„Tak se podívej, stojí u dveří," James svou manželku jemně políbil na tvář.

Lily se překvapeně odtáhla a podívala se ke dveřím a ohromeně zalapala po dechu.

„Chrisi!" Lily se vrhla k chlapci a přitiskla si ho k sobě.

Chrise to vyvedlo z obvyklého klidu.

Lily se šťastně podívala na Jamese.

„Kde jsi ho našel?"

„Na Příčné, Sirius mi ho svěřil. Pusť ho, ať se taky nadechne," James se pousmál.

Lily od sebe Chrise polekaně odtáhla.

„Já... jsem tvá matka. Lily," ani nečekala na chlapcovu odpověď a už ho táhla do obývacího pokoje.

„Dáš si něco? Čaj? Kakao? Čaj? Dobře," Lily byla trochu mimo a odběhla, aniž by Chris stihl odpovědět.

„Vodu," šeptl chlapec a sklopil oči. Teď si připadal, jakoby byl jeho názor nepodstatný.

James šel nahoru po schodech pryč, takže Chris zůstal sám.

O minutu později přicupitala Lily a nesla čtyři hrníčky s čajem.

„Který chceš?" zeptala se Lily a už chlapci podívala jeden hrníček. Chris si ho ale nevzal.

„Chtěl bych ten modrý, pokud je to možné," Chris se na Lily díval upřeně a klidně.

„Modrý? Ale... proč? Vždyť... tenhle je nádherný, ten modrý už je trochu oprýskaný... tenhle je nový, kdežto ten modrý je starší..."

„To, co je staré, nemusí být nutně hrozné, nepoužitelné a nekvalitní," Chris si stál za svým.

Lily se rozklepaly rty.

Chris ztuhl. Doufal, že ji nijak neranil. Nechtěl se jí nijak dotknout.

Lily položila hrneček rozklepanou rukou na stůl a ještě rozklepanější rukou podávala chlapci ten modrý.

Stalo se ale neštěstí.

Lily vypadl modrý hrneček z ruky a roztříštil se o zem.

Chrise to polekalo, rychle uskočil stranou.

Lily jen lapala po dechu.

„Nezlob se, zlatíčko, já nechtěla!" šeptala roztřeseně.

„Nic se nestalo, nic se nestalo!" zvolal Chris zvýšeným hlasem.

„V pořádku?" Lily zvýšila hlas víc, než Chris. Problém byl v tom, že Chris si neuvědomoval své zvýšení hlasu.

James seběhl do obýváku a ohromeně sledoval Lily, jak se klepala vypjetím a místo toho, aby hůlkou vysušila čaj z křesla a koberce, mávla hůlkou tak rozechvěle, že do koberce vypálila díru a roztrhla pohovku.

Chris se teď šokovaně tiskl ke zdi.

„Jamesi! Já to nezvládnu!" Lily klesla na kolena. Už nemohla dál. Nevěděla, jak se má před Chrisem chovat... byl to její syn, ale ona nevěděla, co si může dovolit, co ne. Nevěděla, čím by mu ublížila, čím ne.

 

James napravil škody, které způsobila jeho manželka. Dalším mávnutím přivolal dva uklidňující lektvary.

Lily ho bez odmlouvání vypila, pak se James obrátil na Chrise.

„Chrisi? Tohle je kouzelnický lektvar, na uklidnění. Vypiješ ho?" Chris Jamese zaraženě sledoval.

„K čemu by mi to bylo?"

Damian na schodech jen obrátil oči v sloup.

„Uklidní tě to," odzátkoval mu lahvičku.

„Můžeš si i čichnout, voní docela příjemně."

Chris nechápal, proč by ho měl potřebovat. Ano, byl trochu rozhozený z toho, co ta žena prováděla a zastával názor, že by ji k hůlce neměli už nikdy víc pouštět, ale na druhou stranu... třeba se necítila dobře, ale teď, po vypití lektvaru, vypadala uvolněněji. Klidněji.

„Proč ne?" zamumlal si spíš pro sebe a „kopnul" lektvar do sebe.

„Jak se cítíš?" James sledoval svého syna.

Chrisovi se z toho trochu zatočila hlava, ale po několika vteřinách se to více-méně ustálilo.

James stál u něj a starostlivě na něj mluvil.

Chris na chvíli zavřel oči. Cítil se najednou tak unaveně.

James jen zavrtěl hlavou.

„Vůbec mě nevnímá, možná bych ho měl někde uložit do postele, aby se prospal."

Lily jen přikývla.

„Někdy se stane, že když dítě použije tenhle nebo i nějaký jiný lektvar, který ovlivňuje psychiku, poprvé, reaguje trochu citlivěji, než normální dospělý kouzelník.

James si zvedl chlapce do náručí a odnesl ho do patra. Do jejich ložnice.

„Tati, proč ho dáváš do vaší ložnice? Proč ho nedáš do pokoje pro hosty?" Damian byl rozladěný. On byl s rodiči v posteli naposledy, když byl nemocný. A jeho milovaný bratříček? Toho tam otec umístil hned, co se mu trochu zatočila hlava.

„Protože tady Chris není hostem. Je to tvůj bratr, měl by ses s tím konečně smířit. Doufám, že postupem času se tady bude tvůj bratr zdržovat déle, než jen pár hodin."

„Já tedy doufám, že zůstaneme jen u těch minut," zamrmlal si Damian pod nosem.

„Cos říkal?" ozval se James zmateně? Neslyšel ho zřetelně.

„Nic, jen jsem říkal, že v to taky doufám. Abych ho mohl poznat," Damian překvapivě rychle zalhal.

„V to doufám taky, Dame," James chlapci upravil peřinu a vyvedl zbytek své rodiny z ložnice se slovy „Nechme ho spát!"

 

Chvíli seděli v obýváku a pili své čaje, když z krbu vypadl Sirius, který rychle zhodnotil situaci.

„Kde je Chris?"

„Odpočívá, uklidňující lektvar na něj nezabral normálně. Trochu se mu motala hlava," promluvil James.

„Uklidňující lektvar na něj nezabral normálně, trochu se mu motá hlava? Proč jsi mu dával uklidňující lektvar?"

„Trochu jsem to nezvládla, rozpárala jsem gauč, propálila díru do koberce, ale nejdřív jsem to tady polila čajem a rozbila hrnek."

Sirius jen vytřeštil oči.

„Cože? Tys to tady skoro celé zlikvidovala?"

Lily jen klidně přikývla.

„A co Chris?"

„Byl z toho mírně v šoku," ozval se opět James.

„Jamesi, já ti ho svěřil, doufal jsem, že s tebou bude v bezpečí, ale jaksi-"

„Sirie, uklidni se. Chris je v pořádku, jen jsem ho položil do naší ložnice, aby se prospal. Bude se cítit lépe."

Sirius jen zavrčel něco v tom smyslu, že půjde Chrise zkontrolovat. James se hned přidal.

 

Sirius otevřel dveře do ložnice a vstoupil.

Chris se zrovna probouzel.


Podobné články:
11. kapitola k Dedičovi Zla
13. kapitola od Lyliann
14. kapitola k Dědici zla
15. kapitola od Lyliann
17. kapitola od Lyl
18. kapitola - Příčná ulice
19. kapitola od Lylianny
2. kapitola od Blackes
21. kapitola - dohoda
28. kapitola Komplikace
3. kapitola - hrozné zistenie a následujúce události
34. kapitola - Název není znám :)
4. kapitola - rodinný rozhovor
40. kapitola - konec ochutnávky a konec 40. kapitoly :)
40. kapitola - ochutnávka
60. kapitola - Alexův životní omyl
66. kapitola - celá
68. kapitola celá
7. kapitola ke kčv
7. kapitola - Nočný rozhovor
8. kapitola od Cissy
9. kapitola od Lyliann





Komentáře:

  1. Lusya11. 12. 2007 19.05

    ahojky Cisso porsim napiš už pokračování jo a jestli ti mužu u tu tý povidky něco vydkonout tak to že ty neslyšicí děti mít mužou vim očem píšu znám hodn ělidi co jsou neslyšici a jěště jiné věci aůe to je fuk ale moc pěknej blog moc se mi líbí



    odpovědět

Přidat nový komentář:




Ochrana proti spamu. Napište prosím číslici pět: